11. den (Po) - Clumsy again, sushi bar, plánujeme wifi, přijede návštěva, u jednoho stolu, karty a sbor

9. září 2008 v 4:19 | qlarinka |  Čína
o Jako již tradičně jsem se vzbudila dřív než Anni. Nevím, čím to je, protože spát chodím později než ona, takže naspím tak o hodinu míň. Snědla jsem si svou první snídani a vzhledem k tomu, že mi opět nešel internet, rozhodla jsem se vrhnout se na znaky, tentokrát na zimní semestr druháku. Bohužel jsem doma (v HK) nenašla příslušné papíry, tak jsem se to musela učit z počítače.

Když se Anni vzbudila, vydala se do sprchy. Během její nepřítomnosti se mi podařilo převrhnout hrneček z džusem tak šikovně, že jsem pomalu mohla vytírat celý pokoj. Nejbližší záchrana byl její ručník, kterým si utírá boty, když přijde ze sprchy (fakt to dělá ručníkem, ale neřešte to), takže jsem jí pak musela hned slíbit, že to vyperu. Naštěstí je v pohodě, protože se jen chytla za hlavu a divila se, co že jsem to provedla, a nezačala mi spílal do nevím kam, že jsem nemožná.
Dopoledne proběhlo rychle a Anni si dokonce prošla novou lekci ve své německé učebnici čínštiny. Myslím novou jako úplně novou, kterou předtím neviděla, protože jak se pořád učím (resp. pořád tvrdím, že se učím), tak jí to nedala a musela taky nějakou učebnici otevřít.
Pak na nás zaťukala sousedka Běloruska (jsou tam 2, jedna je Dáša a tahle Darina, zlatý "český" jména, perfektně se mezi těmi všemi Noémi, Seany a Joshy pamatují). Prý jestli se nepřidáme na oběd do sushi baru. V životě jsem nejedla sushi, takže jsem hned souhlasila. Anni pak řekla, že jí sushi nechutná, ale Darina ji ubezpečila, že tam mají i jiná jídla, tak souhlasila taky. Ve 12:30 jsme vyrazily. Vzala jsem si na sebe své nové čínské tričko a později jsem byla moc ráda, že jsem měla na sobě pěknou podprsenku, ten výstřih je už tak dost velký, ale když se v tom člověk nějak víc hýbe (např. sedí a jí), tak mu je vidět až do žaludku. No, miláčku, těš se;)
Vypadalo to tam přesně jako na obrázcích tety Dáši z Japonska. Jezdící pás a na něm různě barevné talířky, člověk si mohl vzít kolik chtěl, na konci mu jen spočítali talířky a to zaplatil. My jsme si alr na radu Dariny daly menu. Zapečené maso s vejcem, zeleninou a rýží. Bylo to celkem drahé (29Y, normálně platíme za jídlo do 10Y) a vypadalo to veliké, tak jsme se s Anni dohodly, že si to dáme napůl. Byla to mňamka, ale teda půlka bohatě stačila. Navíc k tomu menu byla polévka, která nám nechutnala, taková žlutá rybí pěna, která nám nechutnala, salát, který byl kyselý a nám nechutnal, a 2 kousky melounu, ten nám chutnal moc. Anni pořád pokukovala po jednom talířku na běžícím pásu. Na talířku stál ovocný pohár. Nepředstavujte si žádnou zmrzlinu, prostě sklenička, ve které jsou naaranžované kousky melounu, pomeranče, jablek, kiwi a koktejlových třešniček. No, nakonec jsme neodolaly a daly jsme si;) Nebyl to zrovna oběd za pár korun, obzvlášť když si vezmu, že je to kousek z ruky a jely jsme taxíkem, ale já jsem moc ráda, že jsme to vyzkoušely. Příště si tam dám to pravé sushi;)
Cestou jsme se ještě dohodly, že si s Běloruskama dohromady pořídíme bezdrátové připojení na internet, já mám s tím školním pořád problémy, protože se nemůžu připojit, i když celé patro je on-line a paní Fang mi na to řekla, že snad ve čtvrtek to přijde někdo opravit. To je fajn, hlavně že si za to platím a přijdou ve čtvrtek, to vždycky zbožňuju, ale nedá se nic dělat. S tou wifi by snad nemusel být problém a holky jsou hned vedle, takže ohledně dosahu se nebojím. Vyjde to možná malinko dráž, ale mělo by to být spolehlivé a méně hlídané připojení, tak uvidíme;)
Taky mi psala Irča, s kterou jsem se náhodou potkala v Praze na krevních testech, že by s tou svou kamarádkou, která měla být se mnou na škole, ale nakonec není (a chudera až při vyřizování víza zjistila, že jede jinam), chtěly přijet na víkend na návštěvu. Dole máme velký plakát s pravidly chování a mimo jiné tam i je, že máme hlásit cizí osoby na přespání, ale ptala jsem se kluků a prý ať se na to vykašlem a doufáme, maximálně by si za to musely holky připlatit. Pro jistotu jsem se ještě domluvila se Šimonem, že kdyby byl problém, tak holky můžou přespat u nich na kolejích, mají tam asi milión pater, takže stejně nikdo neví, kdo tam patří a kdo ne. Tak už se moc těším, budu mít návštěvu, juhůůů.
Na večeři jsme vyrazily dolů. Chtěly jsme si, jako už několikrát, dát oslí maso s tea tree, ale nikdy to nemají. Nakonec jsme si objednaly Tučnou hovězí polévku a 2 misky rýže. Polévka nebyla tučná, ale byl jí mnoho, Číňané asi nerozlišují slova mnoho a tuk. Možná právě kvůli velikosti stála polévka 19Y. Ale teda výborná, když se člověk trochu snažil, vyhrabal z té spousty zelí i kousky masa a na dně dokonce NUDLE!!! Vážně dobrota. Seděly jsme venku a nevěděly jsme, jestli se potíme z počasí venku nebo z výborná polévky. Přisedl si k nám nový kluk s tím, že hledá kamarády. To jsem naposled slyšela od kluka, kterému bylo 9, tak mě to celkem pobavilo. Američan z Nebrascy, jmenuje se Cobas (Koubas), což prý vůbec není americké jméno. Pro změnu jsme se tedy setkaly s dalším dialektem angličtiny. Ne, že by ti rodilí mluvčí nemluvili na přes držku, ale musím uznat, že americké angličtině rozumím víc, než té australské.
Za chvíli se objevili Byron (Bajron) a jeho americký spolubydlící Sean (Šón). Byli už po večeři, ale proč si nepřisednout a nedat si pár piv. Po chvíli k nám přišla malá pihatá blondýnka (malá ne dítě) a jestli nevíme, jak to tam chodí, že by si chtěla dát večeři, ale je tam prvně. Byla by sranda jí říct, že nevíme a přitom se dál ládovat, ale to jsme samozřejmě neudělali. Jmenuje se Tamal a je z Izraele a zná se tím pádem se svým krajanem Manym, který bydlí s Američanem Cobasem (doufám, že už ztrácíte přehled). Mimochodem Many za chvíl přišel taky.
Netrvalo dlouho a přiklusaly, no dobře, přeháním, přivalily se Švýcarka Noémi se svou spolubydlící Japonkou MeiHong (Kráska červená, něco jako Červená karkulka). Noémi opět střídala co nejvíce jazyků, takže sranda. S Japonkou jsem se dokonce snažila mluvit čínsky, protože anglicky moc neumí. Bohužel mi řekla In English please (Prosím, mluv anglicky), což se mi moc nelíbilo. Tak nevím, jestli mě nechtěla poslouchat, jestli chtěla trénovat angličtinu nebo jestli skutečně nerozuměla a proto pro ní byla angličtina snažší. V této fázi naprosto soouhlasím s Mirkem - proboha, kde jsou ty 2 roky tvrdé dřiny, když nám nikdo nerozumí???!!!
U stolu jsme byli jak sardinky, ale byla sranda. Já jsem jako obvykle dělala fotky:-)) Najednou se za námi objevili Josh (Džoš), Casper (Kaspr), Pablo a Leonida (nebo tak nějak), ale už si neměli kam sednout, tak chvíli postáli a pak se vydali na večeři někam do víru velkoměsta. Ale byla to celkem pestrá směsice, už se těším na nějaký multikulturní večírek;)
Nejvíce mě dostalo, když mi Američan Sean řekl, že si s sebou přivezl asi 70kg věcí. Tak to jsem do toho kufru vážně měla strčit Jirku. A ještě bych si mohla vzít skoro 10kg věcí navrch. Nemohu říct, že by se mi nehodilo pár kilo k těm 20 navíc (už teď nás trápí, jak to budem dělat při odjezdu), ale proboha co tam tahal. Prý má s sebou celou svou elektroniku a tak. To musí být celkem sranda, prostě se fakt přestěhoval, to by mě zajímalo, jestli vůbec mám 70 kg věcí.
Po jídle jsme se s Anni a všemi, kteří přijeli do Hangzhou dneska (Tamal, Many a Cobas), vydali do supermarketu, nejčastější položkou našich nákupů je mléko, navíc jsem si koupila mléčný nápoj s jahodovou příchutí za 4Kč, celkem dobré to bylo;) Anni byla nadšená z regálu s nápisem Durex a protože se vůbec nestydí, začala rozvíjet debatu na téma odlišné velikosti kondomů v Evropě a v Asii. Cobas jí pak povídal, že jedna Japonka mu taky vyprávěla, že v Asii stačí menší velikost. No, nechci vědět, co s tou Japonkou měl;)
Na koleji jsme pak chtěli hrát karty, ale já nejdřív potřebovala pár minut na internet, který se mi konečně rozběhl, a pak, když už byla Anni pryč, jsem se rozhodla, že si dám ještě sprchu. Poté jsem se vydala dolů, kde se zuřivě a ve všech možných jazycích vysvětlovaly pravidla jedné německé karetní hry, kterou ovšem moc nechápu. Vydržela jsem půl kola. Je to hra pro 4, byla jsem pátá a stejně jsem to nechápala, tak jsem se rozhodla vrátit na pokoj. Pustila jsem si záznam z loňského Bohemia Cantat a pak ještě první cédéčko Gybonu, sice jsem ho nenatáčela, ale písničky víceméně znám, takže jsem si zpívala se sluchátkama (repráky mi hrajou hrozně potichu, tak si kazím uši), dokonce ani nikdo nepřišel zaklepat, ať zmlknu, takže to buď bylo dost potichu a nebo se to nebylo zas až tak falešně, těžko říct, každopádně si příště budu zpívat zase;)
Jako poslední písničku, a to už byla Anni zpátky, jsem si pustila Červenou Karkulku od Svěráka a Uhlíře, tak jsem překládala netradiční konec. Z vlka se vyklube babiččin hlídací pes (a dostane na to starou matraci) a myslivec slíbí Karkulce, že až bude v rozpuku (Karkulka), tak že ji požádá o ruku. No nádherný příběh v 10 minutách;)
Pak jsem jí ještě chtěla pustit Budulínka, ale vůbec tu pohádku nezná, tak jsem jí to velmi zběžně převyprávěla a ona mi zas vyprávěla, že jedna z hlavních postav Heidi, děvčátka z hor se jmenuje Klára. A pak že to jméno nikdo nemá, haháááá;))
Dobrou, na net dám zítra, protože teď mi jako tradičně nejde.
Ps: Večer se mi ještě podařilo přizabít se na chodbě, vrátní z toho museli mít velkou legraci, protože jak jsme zjistili od kluků, mají tady nainstalované kamery, kdyby se něco dělo, a samozřejmě se dívají pořád do třetího patra, protože tam bydlíme my, holky. Jinak nějaký chytrák pral (myšleno chytračka) a asi to neměl v čem přenést, tak zacmrndal vodou celou chodbu a já si samozřejmě v žabkách vyrazila na záchod a cestou ťápla do největší louže. Jako na skluzavce!!! Akorát jela jen jedna noha, ale tak naštěstí žiju tak dobrý.
 


Komentáře

1 Maminka Maminka | E-mail | 9. září 2008 v 7:08 | Reagovat

krásné čtení po ránu...děkuju za prima budíček...za chvíli mi začne denní cvrkot a zastavím se až veče po hodině Tai...teda tvé komentáře na můj ranní postelový vzhled přes web kameru...příště se nejdřív našlechtím, jo ?? ...běda, jak ji pověsíš na net..ta je private, jasný...čau a hezký den

2 Danka Danka | 9. září 2008 v 8:29 | Reagovat

tak v tych postavac uz mam dost chaos...ale kedze mam napozerane nejake tie telenovely, tak to postupom casu snad zvladnem:)))

super citanie, Klarka, len tak dalej;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama