25. den (Po) - 1. školní pondělí, korejský oběd, zase to kolo, vzpomínky na 1. třídu, baozky, horečka

24. září 2008 v 8:36 | qlarinka |  Čína
I když pondělí obvykle patří k ne zrovna oblíbeným dnům v týdnu, já ho budu asi mít celkem ráda. Aspoň pro tenhle semestr. Začínám totiž až v 10:00 ve škole a tak si můžu po ránu pěkně přispat. A navíc mám jen jednu hodinu (90 min) a to gramatiku, tedy náš nejlepší předmět.

Měla jsem radost, jak mi na kole cesta pěkně uběhla a ve třídě jsem dokonce byla 10 min před začátkem hodiny. Čas jsem náležitě využila na opakování slovíček, protože nás konečně čekal ten dlouho slibovaný test. Slovíčka jsem uměla, ale paní učitelka to trochu zamotala do vět, takže na 3 z nich jsem si nevzpomněla, ale to je ještě pohoda. Nejsou tady tak přísní jako Uher v Olomouci, takže ledascos odpustí.
Francouzska přišla po mně, ale nevšimla si mě a sedla si na druhý konec třídy, takže jsem nakonec seděla sama. Nejdřív jsem se toho trošku bála, ale nakonec jsem to i ocenila, protože jsem se mohla roztahovat přes 2 stolečky a tak vůbec. Máme tady totiž stolky jako v Americe - pěkně každý sám za sebe, ale jsou stejně postavené vždycky 2 vedle sebe. Ale aspoň se nemusíme hádat, kde je půlka lavice. I když teda být mým sousedem, tak se se mnou hádám, protože se pořád roztahuju, ale já ty knížky prostě opravdu potřebuju mít otevřené všechny zaráz.
Po hodině jsme se mohli zapsat na spoustu různých akcí:
1) Atletický mýting
Moc tedy nevím, jak to bude probíhat, ale vzhledem k tomu, že jsem to moc nepochopila, se asi účastnit nebudu. Ale přemýšlím, že bych se šla aspoň podívat, jak sportují Číňani. Jedna holčina se přihlásila na nějaké běhy a prý jí dokonce půjčí sportovní oděv a tretry, tak to bude dobrá komedie.
2) Jazykový partner
Jedná se vlastně o uměle vytvořené přátelství mezi Číňanem, který se chce učit anglicky, a cizincem, který umí anglicky a chce se učit čínsky. Tak tam jsem se teda upsala. Ale připsala jsem vtipnou poznámku, že můj telefon neumí znaky, tak by mě zajímalo, jestli je to nevyděsí.
3) Volitelné předměty
Celou hodinu jsem se těšila, až si budu moct vybrat to zpívání lidových písní, abych po hodině zjistila, že v nabídce vůbec není. Docela mě to naštvalo. Ale co se dalo dělat. Na výběr jsme měli znaky (jak psát a tak, určeno pro 1. a 2. ročník, fajn, já jsem 3., takže už to asi všechno zvládám), tai-chi (2x týdně, z toho jednou, když mám hodinu, tak jsem se zapsala aspoň na tu úterní), kung-fu (i když se chci podívat na Kung-fu pandu, tak teda tohle dělat nebudu), čínská literatura (určeno pro 4., 5. a 6. ročník), klasická číština (určeno pro 4., 5. a 6. ročník), čínská malba a čínská kaligrafie (ty jsou pro změnu v pátek ve stejné době, vybrala jsem si to druhé, tak snad to bude stát za to). Docela mě mrzelo, že vypadla čínská opera a čínská ekonomika, to bych brala. Jedno pro to, že by mě to zajímalo, a druhé pro to, že by se mi to mohlo hodit.
Díky zapisování se na ty všechny papíry jsem nestihla Francouzsku, ale před školou jsem potkala Manyho a Aiste, tak jsem se na oběd vydala s nimi. Do korejské restaurace. V Koreji používají kovové hůlky a ještě ke všemu placaté, na rozdíl od Číňanů kteří mají kulaté dřevěné nebo bambusové. Člověk by něvěřil, že se s každými z nich jí jinak. Byl to vážně děs, pořád se to po tom kovu klouzalo a tak... Dali jsme se nějaké sushi, pak zeleninovou palačinku a zapečenou rýži s kdoví čím, ze které mi ostatní milostivě přenechali volské oko, takže jsem si pochutnala na žloutku. Byla to dobrota, zas taková malá změna. Na rozdíl od těch dvou jsem si nedala žádné pití, tak mě trošku zamrzelo, že to pak celé rozpočítali a já jim to vlastně částečně platila, ale tak příště si dám taky a bude mi to fuk;)
Many si stěžoval, že mu není úplně dobře poslední dobou, ale že to snad dobře dopadne. Pak mi volala Desa ze Xi´anu, jak to tedy vypadá s tou naší návštěvou, ale musela jsem jí říct, že jsem tak dlouhý výlet nakonec zrušili, když to pořádně nemáme naplánované. Ale slíbila jsem jí, že přijedeme nejdéle v květnu, to máme zas volno;)
Po jídle nás v restauraci vyzvedla Naiste a společně jsme se vydali zpátky ke škole pro kola a pak na kolej. Holky se pořád bavily litevsky, už s nima asi nepojedu, protože mě to nebaví, to radši jedu sama pomalu a rozhlížím se kolem, než abych se někam hnala a ještě celou cestu nevěděla, o čem je řeč.
Nakonec mi kolo zavrzalo a jelo se mi nějak hůř, tak mi stejně ujely. To je vůbec nejlepší, baví se spolu tak, že jim nerozumím, a ještě se ani neohlídnout, jestli mě někde neztratily.... Na kolej jsem teda dojela se zpožděním, ale zato jsem to měla i s muzikou, protože kolo pořád vrzalo.
Anni si stěžovala, že jí není dobře a má migrénu a tak, takže skoro celé odpoledne prospala. Já mezitím dělala úkoly. Přijdu si fakt jak prvňáček. Vytvořte věty z následujících slov, vypište si slovíčka, přečtěte článek... Abych se řádně vžila do role, pořídila jsem si barvičky a pečlivě si sešity koloruju. Škoda, že z toho nás, na rozdíl od těch dávných prvňáčkovských dob, asi nikdo známkovat nebude, měla bych zajištěnou jedničku;)
Domluvili jsme se, že navečeři zajdeme já, Anni a Thomas na baozky. To jsou houskové knedlíky plněné třeba masem, zeleninou, nebo takovou sladkou hmotou. Daly jsme si každá jeden masový a Thomas polévku. Já měla pořád hlad, tak jsem si ještě zašla pro jeden, ale měli už jen ten sladký, tak jsem ojedla je knedlík a prostředek nechala, protože mi to moc nejede.
Stejně jsem ale měla hlad. Anni začala být nevrlá, že jí není dobře, tak jsme vyrazily přes obchoďáček na kolej. Koupila jsem si instantní nudle, ale bohužel jsem si nevšimla obrázku pálivé papriky, tak jsem nakonec snědla stejně jen 2 lžičky a zbytek nechala krysám v kanále.
Na pokoji spolubydla zjistila, že má 38.6 teplotu. Zahnala jsem jí do pelechu, i když mi pořád tvrdila, že to není tak hrozný. Moje normální teplota je lehce nad 36, takže když mám nad 38, přijde mi, jak když umírám, takže vážně nechápu. Ale na to, jakou měla horečku, vypadala ještě celkem dobře.
Já dělala do noci úkoly a byla jsem Anni vděčná, že mi půjčila svůj mobil s dotykovým displejem. Má tam nainstalovaný windowsy a anglicko-čínský slovník. Naprostá paráda, chci si tady něco takového pořídit, protože je to fakt bezva věc. Nevíte znak, napíšete ho speciální tužkou na telefon a mašinka vám vyplivne, co to znamená a jak se to čte. Asi tak milionkrát rychlejší než na počítači, a ještě mnohem víc rychlejší oproti papírovému slovníku, který stejně používat odmítám.
Šla jsem zpát před 12 a marod vyrazil na záchod, tak jsem ho donutila změřit si teplotu. 39.5. To jsem měla dvakrát a nemám zrovna nejlepší vzpomínky... Dala jsem jí aspoň panadol a doufala, že ráno to bude lepší. (Těch pár dní zpětně mi přijde legrační, že má s sebou Anni pomalu celou lékárnu, ale nemá tam nic na sražení teploty...) Pak už jsem si taky lehla a za neustálého škrábání komářích štípanců jsem pomalu usínala...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama