26. den (Út) - Pěšky a pozdě, Bez sluchátek, Vtipy, Many a Anni v nemocnici, Pizza

24. září 2008 v 9:37 | qlarinka
Ráno měla Anni 38,6, což na 7 hodin ráno není zrovna nejvítanější teplota. Uvařila jsem si pseudo yogi čaj. Místo 20 min vaření jen přelití horkou vodou, mléko jsme kvůli kontaminaci vynechaly aspoň, že jsem si koupila med, tak jsem jí ho k tomu přidala. Vzala jsem si kontakt na její učitelky, abych je o přestávce oběhla a řekla jim, že je Anni nemocná a chtě nechtě jsem musela vyrazit do školy.

Připomnělo mi to Velikonoce, jak mi takhle onemocněl Jirka na kolejích, tak jsem doufala, že se to do odpoledne zlepší a já nebudu muset zase hledat pohotovost. Byl to problém v Olomouci, tak jak bych to asi dělala v Číně.
Díky starosti o Anni jsem vyrážela dost pozdě, takže jsem spěchala. Hupsla jsem na kolo a vrz, vrz, vrz... Slezu, šahnu na zadní gumu a úplně prázdná, jako že úplně moc prázdná. Otočím kolem a plášť se rozevírá jako škeble. Fakt dobrý, na to, že mám kolo týden a už jsem kupovala řetěz a pochovala šlapku...
Nezbylo mi, než vyrazit do školy pěšky. Předem mi bylo jasné, že přijdu pozdě, takže děda sportovec, kterého každé ráno potkávám běhajícího v areálu kolejí, byl už skoro u hlavní brány. Když ho potkám u oválu, tak stíhám, když je už za oválem, jdu pozdě. Dobré poznávací znamení, protože děda je přesnej. Je mu asi 100 let a běhá v tílečku a kraťáskách, jaký jsem viděla na fotkách ze spartakiád. Potkáváme se každé ráno, tak mě už taky pozná a vždycky se na mě směje.
První hodinu jsme měli poslech. Seděla jsem v prví řadě. Byla jsem celá pomotá z těch Anniiných horeček (ještě že to není Nina - to by byly Nininy horečky, to zní ještě hůř) a rozmrzelá z kola, takže jsem ani moc nedávala pozor. Nakonec mě klepla Francouzska do ramene, tak se otočím a koukám, že celá třída má nasazená sluchátka a pozorně poslouchá, jen já sedím v první lavici a koukám do blba. Co si chudák musela myslet učitelka.
Těšila jsem se, že bychom mohli poslouchat píseň o Jasmínu, kterou nám poslala na mail, ale místo toho jsme dělali jeno nějaká nudná cvičení z učebnice. Nevím proč je ten poslech tak nudný, ale co jsem se o něm bavila naprosto kýmkoli, tak tam všichni usínáme. A přitom rozumím mnohem víc, než třeba na hodině čtení. Dokonce bych řekla, že líp rozumím nahrávce než těm zadaným otázkám na papíře, proto mám pak taky půlku špatně.
Mrzelo mě, že děláme jen ta cvičení, protože píseň o Jasmínu je fajn.
Jasmíne, jasmíne, ty si tak fajn,
asi tě utrhnu a milé do vody tě dám.
Takhle by se dal zkrátit překlad písně skládající se ze 3 slok, z nichž druhá je stejná jako první a třetí jako druhá. Nevím, co to je za kouzlo zpívat pořád dokola stejná slova, ale když tomu člověk nerozumí, tak je ta písnička hezká. A když rozumí, aspoň se může naučit nové znaky.
Druhou hodinu jsme měli konverzaci a měli jsme si vyprávět vtipy. Když už jsem se s tím hledala, tak jsem se teda dobrovolně přihlásila. Učitelka je fajn, dokud se dobrovolně hlásíme, že chceme předvést, co jsme si doma připravili, tak nezačínáme v knížce, když se přestanem hlásit, jdem na knížku. Tak se asi budu hlásit, abych byla aktivní. (Výhoda oproti čtení, kde se aktivita započítává do známky, učitelce nerozumím, tak tam být aktivní nemůžu.)
Přednesla jsem své 2 vtipy, přeložené z českých stránek pro děti.
Tati, pes ti žere svetr!! To nevadí synku, už dlouho neměl v žaludku nic teplého.
a
Milé děti, jestlipak víte, který pták si nestaví hnízda??
Kukačka!
Správně Pepíčku, a víš proč??
Protože kukačka bydlí v hodinách.
Nepochopila to ani učitelka, takže jsem jim kreslila obrázky a tak. No, komedie. Nerozuměla jsem žádnému jinému vtipu, ale aspoň jsem zjistila, proč nás je a všechny hodiny asi 20 a na koverzaci 25. Někteří chytráci z 2. ročníku se rozhodli, že sice neumějí tak psát a číst, ale umějí líp mluvit, tak chodí na konverzaci s náma. To mám vážně radost, už takhle je nás na mluvení dost a ještě přibylo 5 lidí, aspoň že učitelka se snaží, aby vyšlo na každého. Já bych nutně potřebovala, abych si zlepšila konverzaci, protože ta je fakt zatím příšerná, tak doufám, že to půjde i v tom množství lidí.
Na oběd jsem šla s Francouzskou a konečně ji poprosila, aby na mě mluvila francouzsky, že sice nezaručuju, že jí neodpovím v čínštině, ale že rozumím, takže by se to mělo pomalu zlepšovat. Pak si k nám přisedli ještě 2 Francouzi (Stan a toho druhého neznám), ale kvůli mně pořád mluvili anglicky a nechtěli pochopit, že jim fakt rozumím. Bavili se, odkud kdo je a co tam studuje a co studuje tady a na jak dlouho...
Odpoledne jsem se dozvěděla, že Many strávil noc v nemocnici. Prý v noci zvracel krev, tak mazal do špitálu a nechali si ho tam přes noc na kapačce. Prý úplně nepochopil, co že mu je, snad kromě toho, že má držet dietu, doktorovi nerozuměl nic, ale na internetu našel něco v tom smyslu, že má díru v žaludku a jako že nic moc. Já si myslím, že to bude možná nějaký vřed, nebo tak něco, tak hlavně doufám, že bude brzo v pohodě.
Anni měla pořád přes 38, tak jsme ještě s Jannem nakonec rozhodli, že vyrazíme do nemocnice radši hned. Na pomoc jsme si vzali ještě Miela, protože umí nejlíp čínsky. Madeleine nám dala adresu údajně západní nemocnice, tak se Anni rozhodla jet tam. Chvíli před tím, než jsme vyjeli, si vzala druhý Panadol, i když jsem nepochopila, proč si ho nevzala dřív, když jsem jí celou krabičku nechala ležet vedle postele i s yogi čajem.
Jeli jsme taxíkem asi půl hodiny, protože to bylo 1) pěkně daleko a 2) bylo zrovna po pracovní době, takže ulice byly natřískané. Nemám ráda nemocnice v Čechách a na adresu těch čínských jsem toho slyšela tolik, že jsem se taky zrovna moc netěšila na bílé pláště. Vklusali jsme to nemocnice a poslali nás na příjem.
Jedna těhotná paní tam ležela na lehátku tak, že jí všichni mohli vidět kalhotky. Jeden pán si přidržoval na zádech šátek a divně sebou mrskal a kňučel. V první chvíli jsem si myslela, že je bodnutej nebo postřelenej, protože vedle něho stál policajt, ale nakonec ho asi jen bolelo v zádech.
Skučet a pořád měnit pozice přestal ve chvíli, kdy mu začali měřit tlak, což nechápu, ale asi se jen dožadoval pozornosti, protože pán, co tam byl s ním se tak divně zubil.
Taky tam byla televize. Reportér, kamera... No sranda, ale nás si netočili. Anni dostana teploměr pod jazyk, aniž by stihla sestřičce říct, že má s sebou digitální německej, kterej se strká do ucha. Nejlepší na celém výletě bylo, když se sestřička podívala na teploměr, a pak nám oznámila, že Anni teplotu nemá, tak ať jdem zase domů a nevymýšlíme si. Přeměřili jsme to tím digitálním a fakt nic. Takže celý odpoledne zabitý díky tomu, že si nevzala Panadol dřív:-D
Miel z toho nebyl moc nadšenej, ale aspoň jsme se dohodli, že vyrazíme na večeři, když už jsme na druhém konci města. Našli jsme dokonce pizzárnu, takže jsem si dala italskou a byla to mňamka. Sice jsem po ní měla ještě hlad, protože jsem si vzala malou, ale když jsem ochutnala Jannův hamburger ve sladké housce, rychle jsem si druhé kolo rozmyslela. Pizza totiž byla opravdu dobrá, slané těsto, zelenina, sýr, uzenina... takže se těším, až zas někdo onemocní a bude chtít do západní nemocnice plné Číňanů, že se přidám a skočím si na pizzu.
 


Komentáře

1 teclá teclá | Web | 24. září 2008 v 13:09 | Reagovat

Jen bych ti chtěla říct, že tenhle článek jsem četla, předchozí tři taky. Ty starý taky, vprostředku mám mezeru, ale snažím se a čekám na tvou pochvalu:-)

2 Maminka Maminka | E-mail | 24. září 2008 v 14:09 | Reagovat

Hlasím se do řady pravidelných  čtenářů...snažím se číst pravidelně, až nestíhám psát, tak přemýšlím jak to poskládat..teda??? zvládám už i rýmy...díky Klári za  Tvá slova, je to skoro, jako by jsi byla doma... no, tohle už mírně pokulhává..počkáme na múzu :o)

3 qlarinka qlarinka | 24. září 2008 v 14:13 | Reagovat

tak dobrý Teclá, trochu si napravila svou včerejší reakci;) Já mám přečtenej tvůj blog celej, chachá

Jo, a mami, kdy už začneš psát ty??? Slibuješ pořád články a nic;)

4 Maminka Maminka | E-mail | 24. září 2008 v 14:20 | Reagovat

dyť píšu, čtu , čtu  a na psaní není kdy?? Ale už se to blíží...objednala jsem si  nějakého Kobdoška, aby mi  pomohl postavit blog..heč??

5 qlarinka qlarinka | 24. září 2008 v 16:12 | Reagovat

ty se mas, to jsou sluzby, moc mi ho nerozmazlete, nez se vratim:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama