31. den (Ne) - Měsíc, Moje čínská kamarádka, Odvážný dotaz, Čínská menza - aneb nudle jako doma, Jaterní, Hovory, Šlechtění, Večírek, Nečekaná návštěva

29. září 2008 v 9:20 | qlarinka |  Čína
31. den mého putování!!! Je to až neuvěřitelné, jak rychle to letí, už mám 1/10 za sebou a ani jsem se pořádně nerozkoukala... A přitom už se toho tolik stalo, tak doufám, že mi ten zbytek čínování uteče podobně a nepropadnu nějakým teskným depresím;-)

Ve škole, kam jsem přišla opět pozdě, jako celý tenhle týden, jsem nevydržela nutkání nejistoty a po gramatice zamířila za třídní s otázkou, kdy taky dostanu čínského kamaráda. Mohli jsme se upsat na papír i s telefonními čísly, aby nám potom zavolali nějací Číňané a učili se od nás angličtinu a my od nich čínštinu. Ptala jsem se učitelky, proč už mají všichni kamaráda a jenom já ne, asi na mě zapomněla, úča jedna, ale já se nedám, já se připomenu. Slíbila mi kontakt po prázdninách, tak doufám, že na to nezapomene, protože bych potřebovala nějakou čínskou výpomoc na zlepšení konverzace a hlavně na smlouvání v obchodech;) Já vím, jsem hrozná, takhle využívat lidi... ale já s ní na oplátku vážně můžu mluvit anglicky :-))
Víc odvahy mě ale stál dotaz druhý a sice jestli je normální, že nás je 26 na konverzaci. Učitelka se toho počtu taky celkem zděsila. Naštěstí mi s ptaním mohlo aktivka Sofia, protože občas mi učitelky nerozumějí. Třeba řeknu Čang, jak nás to učili v Ol a dokud neřeknu Cang, jak se to vysvětluje v Zhejiangu, tak mám smolíka, protože nikdo nechápe... Gramatikářka slíbila, že se na to ještě přeptá, ale že je to vážně divný, pak nám řekla, že na prázdniny jede k mamince do starého domovaa ať si to volno taky užijem a kdyby se něco dělo, ať hned voláme, že nám pomůže. Toho si tady moc vážím, vážně i nás mají starost, kdyby se seběhl nějaký malér, asi by to i škola odnesla... Minimálně by to nebyla moc dobrá reklama.
Sofia nám potom ještě vyprávěla, jak moc a kde všude se tady smlouvá. I v Niku prý, prostě všude. A nejmíň na půlku!!! Tak to se musím ještě snažit.
Na čtení jsme začínaly výhradně v holčičí sestavě, ale nakonec se vrátil Kazachstánec Sudán. Sedá si zásadně na druhý konec třídy než Sofia a když ho něco zaujme, tak to na ní křičí přes celou třídu rusky. Ruštinu jsem nikdy neměla, ale je to podobné, takže občas rozumím. Když jsme si vyprávěli o průměrném IQ, tak nahlas vykřikl, že má určitě přes 130 a je geniální. Padaly jsme se Sofií pod stůl, hlavně proto, že kromě nás nikdo nerozuměl. Asi si došlápnu na Sašu, aby mě učila rusky, stačí mluvit.
Aby mému vyptávání nebyl konec, vydala jsem se o polední pauze společně s Byronem, Anni a Litevkama za Tang Lim. Šli si vyzvednout bankovní karty k účtům, na které jim bude chodit čínská část stipendia. Abych nezůstala pozadu, strčila jsem Tang Limu svůj index a čekala, co se bude dít. Když už mi dali zadarmo ty knížky, tak mi třeba dají i prašulky, že;)
Nedali. Ale Tang Li se mi strašně omlouval, že za to nemůže, ale že ta moje smlouva je jiná a že ho to moc mrzí. No dobrý to bylo.
Litevky šly na oběd do čínské menzy, tak jsem se přidala. Pomohly mi koupit kartičku (záloha 20Y) a paní v kase mi dala přečíst ponaučení, že, protože jsem tu jen na rok a ne na dlouho, tak mi z každého vkladu bude strhnuto 10%. No, nedá se nic dělat, holt budu mít každé jídlo tak o 2Kč dražší než Číňané. Jídelna je obrovská, kolem dokola jsou výdejní pulty, jako malé bufety, a uprostřed je ohromná spousta stolů.
V každém okýnku dávají jiná jídla - polévky, sečuánská pálivá kuchyně, nudle, pečivo, rýže - udělěj si směs sám, rizoto.... Dala jsem si nudle s kdovíčím za 6Y. Bylo to skoro jako když si doma sama vařím - hoď všechno na pánvičku, míchej, míchej, hotovo a jíst. Taky jsem ochutnala sezamové žoužel koule. Mňam, a to normálně sezam nemusím.
V menze jsem potkala spoustu známých. Marodící Noémi - asi se nám honí po koleji nějaký virus, protože se to nachlazení stěhuje z jednoho na druhýho. Na dřevo ťuky ťuk, že já jsem zdravá, dokonce mám mnohem menší rýmu než normálně v Čechách, asi mi to vlhko svědčí. Ondru, který mi prozradil, že se s klukama chystají na 3 soutěsky, jo, tak tam bych taky někdy mohla zajet. A zamávala jsem Thomasovi. Ten asi beze mě nemůže žít, protože sotva jsem odešla, hned mi volal, jestli se nechci vrátit a povídat si s ním nebo co já vím. No, vrátila jsem se, ale už ho teda podezřívám z pokoutných úmyslů, i když teda vím, že má v Německu přítelku...
Thomas se mnou nakonec šel na kolej, abych mu dala jaterní čaj. Doufám, že mu to pomůže. Odpoledne mi pak ještě jednou volal. Prý zkoušel, jestli mu funguje mobil, zdálo se mu, že ne. To jsou dobrý výmluvy :-D
Většinu odpoledne jsem strávila na Skypu a ICQ - mí oblíbení společníci. Psala jsem si s Dankou do Chongqingu a možná z toho bude i nějaká návštěva nebo výlet, to by bylo moc fajn, protože nechci sedět pořád v Hangzhou. Pomalu přemýšlím, kam vyrazit na čínský nový rok, protože nechci, aby to dopadlo jako teď, že bych totiž zůstala sedět tady, tak radši začnu plánovat s předstihem ;-)
Na poslední chvíli jsem si vzpomněla, že večer je slavnostní večeře pro všechny zahraniční studenty, na kterou nás pozvala škola. Oficiálně bychom tam měli být v 18:00, ale učitelka nám to posunula dneska až na 18:30 (což jsem později ocenila, protože jediné, o co jsem přišla, byl zahajovací projev). Asi 10x jsem se převlíkla, protože jsem pořád nevěděla, jak moc navážno by to mělo být. Nakonec jsem šla aspoň v podpatkách, abych si trochu zvedla úroveň. Myslím úroveň očí. To se ukázalo jako velmi, řekněme zvláštní, protože jsem si najednou v Číně připadala jako žirafa. Mielovi bych mohla z vlasů zfoukávat lupy, kdyby nějaké měl a Casperovi jsem skoro viděla do očí. Vážně sranda!!!
Parádně jsem se nadlábla a předlábla všemi možnými dobrotami. Dokonce jsem jedla i nějakou mušli a bylo to dobré. Nejlepší ale byly sezamové žoužel koule a melouny. To má Klárka ráda. Po jídle jsem se ujala role vrchního fotografa a zas jednou fotila jak divá, někteří jedinci (Litevky) už mě ani nechtějí vidět, abych zas nevytáhla foťák. S Anni a Thomas jsme si tam udělali diskotéku, ale protože se nikdo nepřidal, vypli nám Číňani hudbu a začali balit.
Už jsme byli skoro na odchodu a najedou vidím Ondru a vedle něj Káťa!!! Co tady dělá?? Prý se tu stavili cestou do Suzhou a Irča za chvíli dorazí. Hmm, hlavně že mi někdo dal vědět, že... Vyrazila jsem radši s ostatníma zpátky na kolej a těšila se na párty u Cobuse na pokoji. Soukromé akce mám ráda, v hospodě mě sedět nebaví, pokud teda nejde o slučák, tam jsou lidi, které jsem obvykle dlo
uho neviděla, ale pokud se jedná o akci s lidmi z jednoho baráku, upřednostňuju garážové párty... Bohužel mě nakonec pěkně vypekli a že se jde do hospody, tak jsem si šla radši volat s Jirkou. Já prostě nehospoduju no.... snad kvůli tomu nebudu neoblíbená.
Naštěstí jsem našla spojence - novou Litevku Živil, která taky říkala, že tak jednou do měsíce v pohodě, ale co chvíli ne, ta
k kdyžtak můžem podnikat společné večery. Nejvíc mě dostalo, když mi řekla, že se nikdy neučila anglicky a co umí, to má jen z filmů. Teda holka, klobouk dolů!!! Asi začnu koukat na r
uský filmy... a na německý...
Šla jsem s ní od jídelny na kolej a docela se bavila, když jsem jí povídala, jak já Hradečák ke stípku v Číně přišel ;-)
Ještě jsem zapomněla napsat, že jsem si koupila psa. Perfektně mu ladila srst a obojek s
mojí novou kabelkou, tak jsem neodolala a ukecala ho dokonce na 20Y, tak si tady teď žijem ve třech. Já Anni a můj nový Čína pes. Zde je foto;)
PS: Nebojte, kecám, ale kdyby mi ho ten pán nabídl, odolávala bych těžko. Potkali jsme je na procházce po kampusu, tak říkám, že je krásnej, a pán, že je very friendly (velmi přátelský) a že si můžu udělat fotku. Dokonce mi ho půjčil i s vodítkem a sotva to udělal, někdo na psa zavolal a už jsme si to hnali po kampusu, ale nakonec jsem ho v pořádku vrátila a fotečku mám taky!!!!
 


Komentáře

1 Kobdoš-dobroš Kobdoš-dobroš | E-mail | 29. září 2008 v 14:41 | Reagovat

čoveče ty obrázky na stránkách jsou velice příjemný :-D máš bod

2 Danka Danka | 29. září 2008 v 19:23 | Reagovat

mohla by si prosim hodit odkaz na ten blog co si spominala?:)dakuejeeem

3 Maminka Maminka | E-mail | 29. září 2008 v 19:25 | Reagovat

než  se nadechneš budeš zpět a uvažovat , jak je možné, že to tak rychle uteklo. Vyřizuji pozdrav od Martina, už je v Japonsku - cesta mu trvala přes 12 hodin, tak dodatečně ocenil, jak si transport zvládla Ty. Taky řeší problém s orientací ve městě, práce s mapou mu  očividně nejde. Pokusí  se poslat Ti pohled, řeší ten samý problém, co Ty. Nedaří se mu sehnat pohledářství. Už  teď se klepe až poletí za 10 dnů zpátky.

Jsi Klári kabrňák. Kobdošek má  pravdu, obrázky jsou moc fajn.

4 qlarinka qlarinka | 30. září 2008 v 5:21 | Reagovat

Pro Danku:

http://kamistatko.blogspot.com/

Nejspis je ted nekde v Ol ve ctvrtaku nebo v pataku;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama