60. den (Po) - Dotazy, Pálivé brambory, knížka na HSK, Seznámení, Carrefour, Evropa

29. října 2008 v 5:52 | qlarinka |  Čína
íkend se přehoupl jako gymnastka přes kladinu a je tu zase pondělí a hola hola, škola volá. Vím, že se opakuju, ale to pondělní vstávání na 10 je boží!!! Dokonce se mi po dlouhé době podařilo přijít včas a ještě jsem si cestou přečetla 1,5 stránky z Malého prince. Jsem ráda, že v češtině znám knížku skoro zpaměti, takže nevadí, když některé znaky nepochopím, protože stejně pořád vím, o čem je příběh. Někdy zas chápu všechy znaky na řádku, ale smysl věty mi uniká, to je docela vtipný.




Na gramatice jsem jako obvykle bomardovala paní učitelku dotazy, ale je to fajn, když se ptáme k věci, tak nás chválí, jaké máme pěkné otázky, takže jsem aspoň aktivní.

Lauře zas nebylo dobře a ani nešla na oběd. Já jsem si pěkně nachystala svůj lunch box a v jídelně si nechala naložit nudle. Bohužel jsem později zjistila, že se nejedná o nudle se zeleninou, ale o rýži s bramborami na ostro. V Číně se brambory nepovažují za přílohu, ale za zeleninu;) Na koleji jsem teda do sebe hodila půlku a bohatě to zapíjela vodou. Aspoň jsem se pěkně prohřála zevnitř, jako kdybych spolkla kamínka.

Původně jsme s Anni a Dášou chtěly vyrazit na noční trhy, ale nakonec se Dáša omluvila, že se jí to nehodí. Když už o ní mluvím, můžu vám říct, že se odstěhovala z kolejí ke svému příteli, takže teď musí dojíždět do školy, ale vypadala celkem spokojeně, asi jí ta láska svědčí ;) Abyste si nemysleli, že chodí s Číňanem, tak musím poznamenat, že její přítel pochází z jižní Ameriky a baví se spolu španělsky, seznámili se loni ve škole, protože byli ve stejné třídě. Tak a teď už máte drby všechny...

Nakonec jsme zrušily výlet na trhy, ale nahradily je knihkupectvím a Carrefourem. S Anni to zas byl zážitek, jakákoli jízda veřejnými hromadnými prostředky jí přijde hrozně dlouhá a pořád si stěžuje. Přitom v Mnichově musí do školy 20 minut dojíždět matrem každý den. Fakt nechápu, když není dost míst k sezení (3 lidi stojí), tak hned že je to narvaný, když stojíme na červenou, tak je příšerná zácpa, že to svět neviděl... No hrozný! Co čeká v přelidněné Číně, těžko tu někdo bude vymýšlet speciální pruhy pro cizince...

Aby to nevyznělo, že jí nemám ráda, to vůbec není pravda, myslím, že bych si tady s málokým rozuměla tak, jako s ní, jen jsou prostě některé věci, které na ní nechápu. Naštěstí je to určitě vzájemný, takže si nemáme co vyčítat.


V knihkupectví jsme zamířili rovnou do 2. patra. Já si našla HSK učebnici a Anni procházela regály. Nakonec ukořistila 2 Aghaty Christie a knížku s použitím pouhopouhých 300 znaků, takže by mělo být celkem snadné ji přečíst. Dokonce k ní dostala i CD.

Pak nás odchytil jeden mladý Číňan. Vysoukal ze sebe 2 věty anglicky a pak se zeptal, jestli může - mluvit čínsky. Řekla jsem že jo, že nevadí. Ptal se, jestli se taky učíme psát znaky, protože jeho kamarád Australan sice umí dobře mluvit, ale neumí psát, tak že muc chce koupit nějakou knížku, aby se naučil správně psát znaky. Anni mu nějakou ukázala (ale komentovala to anglicky). Já se s ním pak ještě chvíli bavila a nakonec z něj vypadlo, že v pondělí, ve středu a v pátek učí toh Australana čínštinu na mezinárodních kolejích. Vždycky tak v 18:30, takže když budu chtít, můžu se přidat. Akorát jsem se nezeptala, jestli za to chce nějaké peníze, ale asi se někdy zajdu podívat, jestli to za to stojí nebo ne. Navrhl mi, že by mi mohl pomoct s přípravou na ty zkoušky, což by bylo fajn;)

Z knihkupectví jsme se po menším tápání (pěšky, autobusem, pěšky) dorazily ke Carrefouru. Anni měla předem naplánováno, co tam chce koupit, já se naopak chtěla podívat, co je tam nového, protože se tam dostanem jednou za čas. Nakonec jsme si daly 10 minut rozchod, Anni vykoupila čokolády a já objevila zimní kabát. Možná není do nejtvrdší zimy, ale rozhodně se nemusím v nejbližší době bát, že bych tu měla umrznout. Stál jenom 79Y, i paní pokladní se divila a hned poslala kamarádku, aby jí tam taky nějaký vybrala. Navíc je to i můj styl, takže se nemusím oblékat do nějaké šílenosti, co by se mi nelíbila.


Chtěla jsem ta, u oblečení strávit víc času, ale Anni už měla plný košík sladkostí a začala být nervózní a to s ní pak není řeč. To si tam radši sjedu příští týden sama.

V Carrefouru jsme nemohly vynechat oddělení sýrů, koupila jsem si balení 2+1 zdarma (ale pokladní to pak blbě namarkovala, takže jsem platila 16Y navíc, příště si musím účet zkontrolovat hned) a pak ještě nějaký další. Napůl jsme si koupily šunku, abychom ji vyzkoušely. Stojí asi stejně jako doma a chutná normálně, takže pří%
 


Komentáře

1 peace.boy peace.boy | Web | 29. října 2008 v 5:55 | Reagovat

click na web a hlasuj PLS pro PEACE.BOY

dost mi tim pomůžeš x)

A moc se omlouvám za Reklamu !!! :)

2 Martinka Martinka | 29. října 2008 v 7:45 | Reagovat

Pěkný kabát ;) prosím tě, proč ti ti lidi posílají tuhle reklamu? :) to je už několikátý ... nechápu :)

3 Maminka Maminka | E-mail | 29. října 2008 v 9:19 | Reagovat

Kabátek je úžasný a sluší Ti, fešanda...děkuju za pohodový článek  psaní...držím pěsti, aby Ti vyšel ten číňan...bude to  určitě príma. Hezký  den.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama