91. den (Čt) - Zapomněla jsem na úkol, Prezentace, Posunutá zkouška, Trénink, Mail

29. listopadu 2008 v 14:18 | qlarinka |  Čína

Už mám zas novou přezdívku - Vánoce. To koukáte co :-) Přišla jsem do školy opět pozdě a vzhledem k tomu, že se nám ochladilo, taky náležitě zateplená. Jsem ráda, že jsem si od mamky nechala poslat svou červenou šálu a čepičku od babičky. Když si to oblíknu, všichni na mě volají Vánoce. Teda všichni číňani. Vstoupila jsem do třídy, pozdravila učitelku a ona: Jééé, ty jsi dneska krásná, Vánoce přišly :-)

Měla jsem z toho takovou radost, že jsem jí na konci hodiny zapomněla odevzdat úkol, tak na to nesmím v pátek zapomenout;))

Taky mi přišel dopis od druhé babičky, píšou pěkně synchronně. A dokonce i od dědy, což je co říct, protože ten většinou nepíše. Jedna babička se naučí číst a druhej děda (jako že to nejsou manželé;)) zas psát, to je myslím po pobytu v Číně dobrá bilance :-D

Po obědě jsme si s Laurou zašly na horkou čokoládu, která dokonce chutná i celkem čokoládově, což je na místní poměry nezvyk. A byla fakt horká, což je taky nezvyk :-) Mňam;))

Nejlepší hodina dne byla ale konverzace. Měly jsme prezentovat svoje domoviny. Nastoupila jsem po Němce, která si chytře přinesla mapu. Tak jsem na tabuli vedle dokreslila něco jako Českou republiku a bylo.

Začala jsem tím, že už nejsme Českoslovenko, ale Česko - Slovensko. Pak jsem se vrhla na obyvatele, ale neměla jsem to dělat. Čínské číslovky jsou totiž strašně komplikované. Nepoužívají tisíc - milión - miliarda, ale tisíc - desetitisíc a tak. Prostě místo změny slovíčka, když se číslo zvýší o 3 nuly, mění po 4 nulách. Díky tomu pak nemáme skoro 10 a půl miliónu obyvatel, ale tisíc padesát desetitisíců obyvatel. Doufám, že je to aspoň trochu srozumitelné;))

Díky tomu jsem z nás nejdřív udělala mini stát, protože jsem řekla počet obyvatel Prahy jako počet obyvatel celé země. Vzápětí jsem to napsala na tabuli a když mi došla chyba, tak jsem nulu připsala nakonec, takže jsme zas najednou měli 15 milionů. No, doufám,že se mě na to nikdo moc často ptát nebude :-)

Zdatně jsem pokračovala památkami v hlavním městě, ale neopomněla jsem připomenout, že je tam přelidněno asi jako v Číně, takže bych je radši vzala třeba na zámek do Českého Krumlova;)) Pak jsme se dohadovali o tom, co je UNESCO, ale učitelka stejně nepochopila.

Pak jsem jim zatancovala polku :-)) Vrcholem mého vystoupení byla česká specialita - pečená kachna s knedlíkem a se zelím. Mňamííí (ano, v posledních článcích se často zmiňuji o jídle :-)))
Na závěr jsem dala k lepšímu lekci české fonetiky, ale řřřř jim opravdu nešlo :-)) Ale já jsem se dobře bavila.

Po mně přišla na řadu Korejka. Bylo to vtipný, hlavně když ji ostatní Korejci okřikovali, že nakreslila města na mapě na tabuli na špatná místa :-))

Pak jsme se taky podívali do Toga a vyslechli si francouzskou konverzaci mezi Togáncem a Francouzkou, sranda to byla.

Nejlepší vystoupení měl ale Pákstánec, ze kterýho se vyklubal Palestinec. V čínštině to zní skoro stejně, tak se jemu i vám omlouvám za mystifikaci;))

Nakreslil na tabuli mapu se všemi sousedy. Zapomněla však na Izrael. Když jsme se ho pak ptali, kter je Izrael, tak ho neochotně dokreslil. Konzultovala jsem to pak ještě s Wikipedií (internetová encyklopedie) a jeho plánek Izraele byl v porovnání s tím internetovým asi tak třetinový.
Město, kde bydlí, bylo na internetu taky v Izraeli, tak teda fakt nevím, odkud muslim je... Celá jeho prezentace byla v duchu propagandy Palestiny, docela vtipný. Francouzka se tvářila velmi vzdorovitě, protože jí ten přístup štval. Já se zájmem poslouchala, protože o Palestině kromě konfliktu s Izraelem (pásmo Gaza) nic nevím. Rozhodně vám ale můžu říct, že mám radši oba Izraelce (Tamar a Meny), které tu znám, než Palestince...

Po škole jsem se chystala na přezkoušení z taj-či, ale učitelka mi nakonec řekla, že to necháme na úterý, abychom na to obě měly víc klidu. Už nám totiž začínal taneční trénink. Pořádně se nám to protáhlo, ale po jednom dnu odpočinku mě to celkem i bavilo víc než předtím :-)) A už nám to docela i jde, takže ta soutěž snad dobře dopadne...

Těšila jsem se do postele na knížku, holt prostě jak mám Irvinga, tak nic jiného nepotřebuju :-)) Nakonec jsem toho ale moc nepřečetla, protože jsem dostala úžasný mail s úžasnou zprávou, ale ještě nemám potvrzené, jestli to můžu zveřejnit, takže pokud dostanu svolení, bude tu co nevidět článek speciál o jedné věrné čtenářce;))) Dopředu prozradím jen to, že jsem tady poskakovala po posteli, vyřvávala radostnou novinu a vzbudila už spící spolubydlu. Jojo, mám ráda překvapení a dobré zprávy;)))
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama