102. den (Po) - Kalhoty

9. prosince 2008 v 15:23 | qlarinka |  Čína
Po dlouhé době jsem měla po ránu času nazbyt a stihla jsem se do školy i namalovat. Asi to budu muset dělat častěji, protože mi to ve škole každý chválil.


Třídní taky pochválila naše taneční fotky, které viděla o víkendu, a slíbila mi, že se v pátek přijede podívat a bude fandit, tak už se těším :-)

Místo oběda jsem měla sraz s Anni a ještě s Živile, která se k nám spontánně přidala, jsme vyrazily opět na nákupy. Anni nejdřív koupila pár věcí na trzích z hedvábím a pak už jsme zamířily do tržnice. Byly jsme na stejném místě jako o týden dřív s učitelkou Zhou, takže to pro nás bylo mnohem jednodušší.

Docela sranda byla, jak se nám snažili Číňani nakecat obrovské sumy jenom pro to, že jsme cizinky a nemáme s sebou žádného domorodce. Koupila jsem si další páry nadkolenek. Předtím jsem netušila, jak je to pohodlné, je v nich krásně teploučko a ještě mají pěkné vzory :-) Prodavačka mi nejdřív tvrdila, že levněji než za jejích 18Y za pár nikde nekoupím, ale nakonec jsem jí přesvědčila, že ty, co jsem měla zrovna na sobě, stály 10Y, tak ať to na mě nezkouší. A uspěla jsem ;)

Taky jsem si koupila novou čepici, bílo-hnědé káro s krátkým kšiltem, je úplně úžasná. Pan prodavač mi na otázku, kolik čepice stojí, řekl: "28Y", tak já: "20!"
On: "28!"
Já: "20!"
On: "Tak jo, je to tvoje za 20, mluvíš dobře čínsky :-)))
A mám bomba čepici a budu si muset koupit další, protože jsem ji chtěla k modré šále od Věrky, ale neměla jsem ji zrovna u sebe, takže jsem typovala a nevyšlo to no, tak teď si můžu aspoň koupit další čepici a ještě šálu k té nové s kšiltem;)

Holky taky nakupovaly, tak jsme tam byly celkem asi 2 hodiny. Nejdivočejší zážitek ale byl, když se kvůli mně málem dvě Číňanky porvaly. To bylo tak:

Chtěla jsem si koupit kozačky, protože jinak by nemělo cenu snažit se koupit sukni, když se nám blíží zima. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mi ze dvou párů, které mi na první pohled padly do oka, oba seděly. Přešlapovala jsem po stánku sem a tam, na každé noze botu z jiného páru a nemohla jsem se rozhodnout. Zeptala jsem se na cenu a málem jsem padla do mdlob, prý 350Y. To tak, to bych dala doma za boty se zárukou, ne na trhu!

Jedna kolemjdoucí Číňanka mi pochválila botu na levé noze, tak jsem se jí zeptala, kolik by za to zaplatila. Poradila mi 40Y. Cítíte ten rozdíl mezi 350 a 40???

Tak jsem se otočila na prodavačku, řekla jí, že mi paní poradila 40 a už to jelo. Prodavačka se začala s hodnou kolemjdoucí hádat, křičely jedna na druhou, strkaly do sebe a nadávaly si. Teda asi si nadávaly, moc jsem jim nerozuměla. Nejhorší bylo, že já jsem stála uprostřed mezi nimi a neměla jsem možnost úniku. Rychle jsem sundala botu, popadla batoh a proběhla mezi napřaženýma rukama obou Číňanek. Mezi tím se tam vytvořil pořádný dav a já se jen z povzdálí dívala, tohle není nic pro mě.

Boty se mi moc líbily, ale v jiném krámku jsem je nemohla najít, pokud jsem je tedy chtěla, nezbylo mi nic jiného, než se do klubu rváčů po 10 minutách vrátit. Prodavačka na mě hned vystartovala a jako že to je kvalita a tak. Řekla jsem jí, že jí dám 100 a jestli je jí to málo, že má smůlu. Nesouhlasila, tak jsem se otočila, že teda jdu a ona na mě teda zavolala, že jako jo, že mi to prodá :-) Takže mám k zuppa (=super) čepičce i zuppa botičky :-) Ještě tu sukni, ale to až příště;)

Na koleji jsme byly rády, že si můžem trochu odpočinout. Úplně jsem zapomněla napsat, že Anni přestěhovala svou postel, takže teď zas máme trochu nový pokojík :-) A taky jí mamka poslala balíček a dostala jsem německý adventní kalendář, tak teď máme obě perníčkovej a obrázkovej ;)

K večeru jsme se odhodlaly vyrazit do Trust Martu. Ne že bychom neměly nakupování už plé zuby, ale už od příjezdu se tu snažím koupit kalhoty a pořád nic, tak mi Anni slíbila, že mi pomůže.

Jako vždy jsme koupily spoustu kravin, které vůbec nepotřebujeme, ale nakonec jsme se dostaly i do oddělení oděvů. Zkusila jsem si spoustu párů a jen nerada jsem si přiznávala, že jsem tu skutečně přibrala a moje normální velikost 29 (28 při dobrém střihu), kterou mám v českých vietnamských obchodech, mi ani zdaleko není.

Jen stěží jsem zapla 30, ale větší tu stejně neměli, tak jsem z těch 30 aspoň vybrala nejlepší a vzala je. Aspoň je motivace trochu zhubnout no, ale teda štve mě to. Obzvlášť proto, že se začátkem nového roku chci podívat někam za sluníčkem a v plavkách se takhle budu stydět ještě víc, než normálně :-(

Odcházela jsem z obchodu s trochu smíšenými pocity. Měla jsem radost, že mám konečně nové džíny, ale zas na druhou stranu ta velikost mě moc nepotěšila. Sice jsem byla varovaná, že bělošky v Číně za rok přiberou tak 10 kilo, ale tajně jsem doufala, že budu výjimka potvrzující pravidlo. A ono nic :-(

Dělala jsem si z toho srandu, ale teda ve skutečnosti mě to vůbec netěší, ale tak ještě není pozdě s tím něco dělat, jen musím vymyslet co, protože změna jídelníčku tady moc možná není. Co já bych dala za nudle se sýrem;))

Večer jsem si ještě povídala s mamkou a klukama na ICQ a na Skypu, takže jsem spát kdoví kdy, ale aspoň jsem chvíli s někým promluvila;) A taky jsem si byla zas zacvičit, juhůůů;)
 


Komentáře

1 Johnny* Johnny* | Web | 9. prosince 2008 v 19:37 | Reagovat

jj to máme...jsem spokojená^^ a co kluci v číně?

2 Jajusssh Jajusssh | Web | 10. prosince 2008 v 18:21 | Reagovat

tak to ti teda nezavidim, tu hadku v obchode :DD ale aspon mas super topanky za super cenu xDDD

a to s tymi dzinsami... mne netreba ist ani do ciny aby sa tak stalo :DDDD mam taky pocit ze po tejto zime sa budem vela veciam divit xDDD

btw, to by ma tiez zaujimalo aky su chalani v cine :DDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama