107. den (So) - Škola bojových umění

16. prosince 2008 v 7:36 | qlarinka |  Čína
Asi nikdy nepochopím, jak můžou Číňané chodit spát tak pozdě, když
pořád vstávají tak brzo. Já mám naštěstí Anni, díky které je moje neustálé zpoždění minimalizováno na pouhých 5 minut. Pod ty se totiž fakt dostanu málokdy :-) Ale jako obvykle jsme před školou ještě čekali na Abbase, který byl v noci opět pařit a ráno spal, už mě to ale spíš štve, než abych si z toho mohla dělat legraci...


Učitelka Zhou nás naložila do taxíků, protože výchozí stanice byla u jiné vysoké školy ve městě. Občas si rozměr Hangzhou s jeho 6,5 miliony obyvatel neuvědomuju a zapomínám, že kromě našich 5 kampusů je tu ještě ohromná spousta jiných škol :-)

My a ještě škola, která vystupovala s kung-fu a vějíři jsme dostali přidělený autobus číslo 5 (ze 6), sedly jsme si s Anni k sobě a mohlo se jet. Ještě štěstí, že nás předem nikdo nevaroval, jak dlouho máme sedět v autobuse, protože by nás pak asi půlka nejela;) Ne, nebylo to tak hrozné, ale přece jen po 5 hodinách už člověka bolí naprosto všechno. Na je
dné čůrpauze jsme strávili 40 minut, protože jsme čekali na onen 6. autobus z Ningba (tam jela i Irča).

Jinak z naší taneční party jsme jely jen 4 holky (Maria a Ranya měly nějakou práci či co) a z kluků nejel Thajec, protože mu přijeli rodiče a někam s nima hrozně nutně musel a nedalo se to odložit, jeli i oba zpěváci - tedy Vietnamec a Ukrajinka (mimochodem spolu chodí), 2 holky z Malajsie, které patří k nejlepším studentkám v provincii, pak Kanaďan, který byl jedním z moderátorů vystoupení (ale ten jel v jiném autobuse), učitelka Zhou a jedna Iránská rodina - tatínek tady studuje postgraduální a je tu s ním i manželka a 5 letá dcera Sana - ta nám zpestřovala celý pobyt. Rodina do Číny přijela, když byly holčičce 2 roky, takže vlastně vyrostla mezi Číňany, umí perfektně čínsky, arabsky a na filmy se dívá v angličtině, co se týče znalostí jazyků, tak fakt luxus;)

Po dlouhé době jsme dojeli do hotelu, kde už na nás čekal oběd. Dokonce měli speciální restauraci pro muslimy, kam zamířila asi třetina z téměř 300 účastníků celého výletu, muslimů je tady totiž opravdu hodně. Čekal na nás bufet a bylo to celkem dobré, dokonce opravdové evropské zákusky, není se co divit, že čokoládové zmizely jako první, je to tu nedostatkové zboží :-)

Po jídle jsme se zase nalodili a pokračovali v cestě, čekala nás škola bojových umění. V údolí mezi horami stálo v pozoru několik stovek dětí vyrovnaných v přesných rozestupech, bylo to neuvěřitelné, stály tam kvůli nám...

Podařilo se nám zabrat místa uprostřed, takže jsme se těšili na výborný výhled. Nejdřív jsme si ale museli poslechnout několik uvítacích řečí, to je vždycky nejhorší ze všeho, ještě, že je to už na začátku, ale opravdu to nestálo za nic. Nejlepší byl jeden papaláš v obleku, který v rámci úvodu dostal obrovskou pozlacenou ceduli a strašně se z ní radoval, udělal kung.fu pozdrav a pak tam skoro poskakoval na jevišti, fakt sranda :) Až později jsme se dozvěděli, že šlo o certifikát, že akademie byla prohlášena za právoplatnou školu :-)

Z řad nás, zahraničních studentů, promluvila jedna Somálka. Zahalená v šátku vypadala velmi exoticky i v Číně, ale když promluvila, bylo odevšad slyšet pochvalné hmmmmplné obdivu, holčina je totiž neskutečně nadaná na jazyky. Mluví bez přízvuku v angličtině a kdybyste ji neviděli, budete si podle toho, jak mluví, myslet, že je to pravá Číňanka, což je u jazyka s tak obtížnou výslovostí vážně obdivuhodné!

Pak už konečně došlo na představení. Viděli jsme toho hodně, prťata jak s první třídy předváděla kousky, že jsem to ještě nikdy neviděla. Mezi spoustou chlapců se našlo i několik holek a všechno to bylo prostě... úžasné :-) Jen těžko uvěřit, že jeden můj spolužák z Olomouce je teďka na rok v podobné škole na severu Číny :-)

Už jsem hodila fotky na http://picasaweb.google.com/qlarinka2 a jen co to půjde, zveřejním i odkaz na videa, Anni jich udělala docela hodně :-)

Jeden pán roztlačil autobus pomocí kopí, které si opřel o krk, jeden kluk se zas nechal vyzvednout do vzduchu pomocí asi 10 kopí, kterými ho podepřely, to bylo na mě trochu moc. Taky se tam pořád motala spousta kameramanů, takže občas bylo celkem těžké fotit, ale fakt ta návštěva za to stála.

Po představení si Číňani odvedli Anni (blondýnka) a Kanaďana (rodilý mluvčí), aby s nimi udělali interview o tom, jak se efektivně učit angličtinu. Když se pak Anni vrátila, dozvěděli jsme se, jak rádi Číňani nazývají věci nepravými jmény, tancovali jsme na přehlídce, ne na soutěži, a naopak tohle nebylo interview, ale zahraniční návštěva v hodině angličtiny. Dětí prý byla spousta, Anni strčili do jiné třídy než Kanaďana a mohlo se začít. Číňani se učí anglicky stejně dlouho jako Anni čínsky, tedy 3 měsíce, ale Němka je rychlejší, takže hodina byla nakonec v čínštině. Po 3 měsících studia je to dost obdivuhodné :-)

Anni si z hodiny přinesla spoustu zážitků (děti ji oslovovali paní učitelko Anni :-)) a taky spoustu čísel na QQ, což je vlastně čínské ICQ (spoustu internetových adres na děti), tak mi slíbila, že mi nějaké dá, abych taky měla malé čínské kamarády :-)

My ostatní jsme se mezi tím vypravili do školky, která k akademii taky patří, prckové byli seřazeni v řadách a taky nám něco zacvičili, byli moc šikoví, pak přišel na řadu taneček a to už jsme nevydrželi a přidali se k nim, poskakovali jsme tam jak diví, mávali rukama a vůbec se nám od dětí, které z nás byli spíš vyděšení, nechtělo :-)

Nakonec nás ale skoro násilím odvlekli do tělocvičny, kde už čekala spousta asi 15-ti letých kluků. Polovina z nich měla boxovací rukavice a polovina takové ty molitany, co jsem zapomněla, jak se jmenujou. Mlátili tam do sebe jak o život a já se začala bát, co že mi tam budem dělat. Nakonec jsme si tam s holkama boxovali do pytlů a pak do sebe strkaly rukavicema. O nějakém boji se totiž mluvit nedá :-)

Když jsme takhle blbly, přišla pro mě najednou učitelka a že se mnou chtějí venku mluvit. Docela jsem se divila, o co jde. A měla jsem proč!!! Vyklubalo se z toho totiž interview pro čínskou televizi. A pořád jsem měla na rukou ty šílené rukavice :-)

Musela jsem jim říct, jak se mi líbilo představení, jak se mám v Číně a jestli mi chutná jídlo. Tak jídlo mi nechutná, protože je to samý olej, v Číně se mi líbí hlavně v našem Hangzhou a představení bylo super, nejlepší bylo vystoupení na hudbu paso doble (prostě proto, že jsem na to tancovala, tak když vidíte kung-fu na pozadí hudby, kterou znáte, je to jasné, že ;)))

Bohužel mi moderátorka nerozuměla, co je paso doble, tak jsme přešli do angličtiny. Pak už jsem jen zaboxovala na kameru a mohla jsem se jít zas strkat s holkama.


Nakonec nás poslali na večeři. Tam definitivně skončili veškeré naděje na to, že bych někdy vstoupila do školy bojových umění. Jídlo bylo totiž hrozné, do týdne bych tam umřela hlady;) Nakonec jsem večeřela jen ovoce, doufám, že děti tam mají něco lepšího. Věřím teda, že se nám snažili nabídnout to nejlepší, co měli, ale já prostě nemám ráda sladký chleba, ovocný salát s majonézou a kuřecí pařátky... Ano, jsem vybíravá;))

Po jídle jsme se sbalili a vydali na hotel, kde jsme předtím obědvali. Bydlela jsem pro změnu s Anni, ale tentokrát jsem měla velkou postel já :-)

Trochu mě mrzelo, že pro nás nebyl připraven večerní program, takže jsme se s ostatními školami vlastně ani nepotkali. Uvítala bych nějaou tělocvičnu s muzikou nebo tak, ale bohužel, třeba příště :-)

Zašli jsme s holkama do obchodu, koupily vínko, kolu, nějaké zobání a připojili se ke klukům a jejich korejské pálence, která byla mimochodem moc moc dobrá :-)

Na mě bohužel právě v sobotu večer dolehla veškerá únava, takže jsem se v 11 odkutálela do pelíšku a spala až do rána.

Některé silnější kusy se ještě vydaly na diskotéku a večer si užily možná víc, já však byla ráda, že spím, byl to náročný den, ale stál za to :-)
 


Komentáře

1 Maminka Maminka | E-mail | 16. prosince 2008 v 22:55 | Reagovat

úžasné  společné  foto..celý ten den i  přes dlouhé  cestování byl jistě úžasný..moc to  Tobě i  celé taneční partě přeju a blahopřeju k úspěchu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama