112. den (Čt) - Na Vánoce do Reggae baru

19. prosince 2008 v 17:10 | qlarinka |  Čína
Ráno jsem se nestihla ani osprchovat, ani si umýt vlasy, i když jsem to původně plánovala. Jsem neskutečně líná. fakt neskutečně :-)) I slovíčka na diktát jsem si opakovala až cestou do školy, ale aspoň jsem pak věděla všechny, to je taky fakt :-)

O obědové pauze jsem zvládla vnutit Manymu půlku mého oběda, protože už jsem nemohla, vypít horkou čokoládu, která ale nebyla tak dobrá jako minule, a taky si dodělat úkol na konverzaci :-)

Laura už přišla do školy, protože jí bylo líp, ale slavný to pořád není, furt smrkala a tak. V nemocnici jí dali nějakou čínskou medicínu, tak si z ní dělám srandu, že na tom zůstane závislá :-)

Poté, co nám odjeli Amíci (v sobotu, semestr jim už totiž skončil a mají nějaký speciální program, že můžou mít zkoušky o měsíc dřív), některé Korejci a navíc pár lidí zjistilo, že mají tolik absencí, že je stejně učitelky nenechají dělat zkoušky, takže už radši nechodí do školy vůbec, naše řady pěkně prořídly. U Anni je klasika tak 5-6 studentů ve třídě, nás bylo víc už od začátku, takže našich 12 lidí tomu celkem odpovídá. Ne, že bychom jeli výrazně rychleji, na konverzaci nás je pořád dost, ale už to aspoň je pod 20 :-)

Po škole jsem měla jako vždycky hlad, ale bageta mi za chvilku došla, holt tak to dopadá, když mám něco po dlouhé době :-) všechny ostatní suroviny jsem ale pořád měla, tak jsem se rozhodla pro velký výlet pro jedinou bagetu. Na pomoc jsem si přizvala Manyho, abych nešla zas celou cestu sama. Není to sice tak daleko, ale přeci jen aspoň nemusím celou dobu mlčet. Stačí, že jsem si vánoční koledy zpívala celou cestu zpět včera, občas na mě lidi koukali divně :-D

Cestou jsme se stavili v bance, protože si Many potřeboval vybrat peníze. Tedy vlastně ve dvou, protože v té první mu to nechtělo vzít kartu :-)

Taky jsme zašli do Reggae baru. Ne ale na drink, ale abychom se zeptali, co tam mají za vánoční menu. Meny je Žid, takže se ho to netýká, ale aspoň mě doprovodil. Menu vypadalo dobře, sice zase krůta, ale tenktokrát menu speciál pro 3 lidi za cenu 288Y dohromady, což je přijatelné. Samozřejmě je to víc, než platíme za jídlo normálně, ale zas Vánoce jsou přeci jen speciální.

Navíc Reggae bar má navzdory názvu spíš atmosféru přátelské rodinné restaurace, takže by to mělo být fajn. Chystáme se Štědrý večer strávit ve 3, pěkně v rodinném kruhu :-D Já, Anni a Christina :-) Poté, co Australance odjeli rodiče, vyměnila jsem si pár mailů s její maminkou a protože jsem nevěděla, jak ji mám oslovit, nadepsala jsem mail Dear Australian Parents (Mí drazí australští rodičové) a od té doby to v mailech užíváme obě :-) Takže Christina je vlastně taková moje australská ségra :-)

A Anni jako nejlepší spolubydlící je jasná rodina, to se snad ani nemusí komentovat :-)

Nechtěla jsem zamlouvat stůl bez holek, ale aspoň jsem donutila personál, aby mi na kopírce okopíroval menu, byla to celkem sranda :-)

V supermarketu se stala hrozná věc. Meny někam odběhl a na mě se hned nalepil Číňan, asi padesátiletý a takový ten slizký typ, však to znáte. Spustil s úsměvem a anglicky Ahoj, rád tě poznávám!! Tak jsem čínský pozdravila a nuceně se usmála. Bohužel to pán nepochopil jako projev nelibosti a pokračoval.

Když jsem mu řekla, že mi je 22, tak že jsem prý straaaaaašně mladinká, ale taková krásná... Pro Číňany je fajn všechno, co není místní, tedy co není asijské. Mám velké oči, což úplně zbožňujou. V Evropě bych nikdy neudělala kariéru co by blondýnka, protože mám hnědé vlasy, ale tady je to pro ně čcha-pu-tuo, tedy podobné. Vrátní si nás s Anni pletli 2 měsíce, i když ona je blondýna a já brunetka, prostě proto, že oni mají všichni vlasy černé a všechno, co je světlejší, je pro ně podobné.

Ale zpátky do obchodu. Pán mi vnutil svoji vizitku a pozval mě, že mě bude učit čínsky, jen ať se nebojím a přijdu. Docela komedie. Ostatní si z toho pak dělali srandu, že mě chce učit čínsky v posteli. Každopádně neplánuju nikam chodit, tak mi může být jedno, co měl vlastně za lubem, ale teda příjemné to nebylo. Nakonec jsem se mu vymluvila, že už spěchám a rychle jsem se vytratila, ale byly to teda horké chvilky :-)

V Trust Martu jsme koupili bagetu a Meny teda i pár dalších věcí, když už šel takovou dálku :-) Málem mě zastřelil, když jsem mu řekla, že jsem předem věděla, že tam nemají šunku, kterou tam chtěl koupit, ale neřekla jsem mu to, aby náhodou neodmítnul se mnou jít :-))

Cestou zpět jsem chtěla jít přes čínskou čtvrť (jako že tam bydlí hodně Číňanů nahromadě, samozřejmě je tady každá čtvrť čínská), ale zahnula jsem brzo a byla to slepá ulička, tak mě málem Meny zastřelil podruhé.

Vzápětí nás potkal jeden dědula, který se podivně usmál, až se z toho zapotácel, a pak uctivě pozdravil. On nás, ne my jeho, což bylo velmi zvláštní. Meny mi pak řekl, že se mnou bude muset chodit častěji, že dělám lidi šťastné, protože vždycky když se mnou někam jde, tak se kolem v
všichni usmívají, ale s ostatníma že to tak nefunguje. Nevím, co je na tom pravdy, ale udělalo mi to radost :-)

V malém supermarketu jsme ještě koupili šunku, protože ve velkém ji nemají (ano, není to obráceně, i když to nemá logiku). U nás na pokoji jsme pak udělali velký bagetový dýchánek se vším možným a moc dobře jsme si poškmákli :-)

Akorát budu muset ty bagety rychle zas omezit, protože můj žaludek si zvykl na čínská jídla a pečivo mu nějak nedělá úplně nejlíp, tak teď si zas budu muset dát pauzu...
 


Komentáře

1 Johnny* Johnny* | Web | 19. prosince 2008 v 17:44 | Reagovat

Tak ho měnit nebudu..zůstanu u tohohle..

No jasný že budu^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama