120. den (Pá) - Jak jsem si zamilovala karaoke

27. prosince 2008 v 8:22 | qlarinka |  Čína
Vánoční nálada pomalu mizí, ale stromeček s námi pěkně bude až do Tří králů, jak to má být :-) Dárky máme pořád ještě vystavené a ani se nám je nechce někam sklízet, ale pomalu bychom měly začít :-)

Gramatika už proběhla v normálním duchu a učitelka nám zadala úkoly i za předešlé dva dny, abychom dohnaly svátky. Na čtení jsem se s učitelkou pohádala a moje smýšlení o ní se pranic nezlepšilo. Napsala nám, co bude u zkoušky, ale neplánuju se na to nějak připravovat, protože mě to nebaví celý semestr a navíc stejně nevím, k čemu je mi to vlastně dobrý... Teda to čtení by se hodilo, ale nechápu to, že učebnice pro 2. skupinu je neskutečně lehká, a to pro nás neskutečně těžká, prostě naprostá absence mezistupně....

Laura mi po hodině řekla, že si za to můžu sama, že se k učitelce chovám agresivně. Teda ne, že bych ji mlátila, ale že prostě odpovídám agresivně... S ostatními učitelkami nemám problém, tak nevím... Je pravda, že když mi někdo nesedí, tak mu to většinou dávám najevo, ale... No, každopádně už mě čekají jen 2 hodiny, pak zkouška a v lepším případě už ji neuvidím... Pokud bych ji měla mít příští semestr, tak se asi nechám přeřadit do nějaké jiné třídy, protože na to fakt nemám...

Laura mi taky řekla, že ze mše nebyla nadšená, protože v kostele necítila klid, jaký by tam měl panovat... Nesedla si totiž moc s Noémi, která je hodně... svoje..., tak asi proto... To ale není můj problém, takže se do toho nebudu míchat.

Naobědvali jsme se s Poláky a já šla spát. Teda vzala jsem to přes banku, kde jsem vybrala penízky k moři, a přes obchoďák, kde jsem koupila dárek pro svou mexickou spolužačku, která mě pozvala na narozeniny. Koupila jsem jí zahřívací láhev s romantickým obrázkem, protože Mexičanka se pořád klepe zimou :-)

Na koleji jsem zapadla do postýlky a prospala celou kaligrafii, protože jsem byla opravdu strašně unavená. Na čtvrtou jsem už ale vyrazila na tajči. Učitelka mě zase chválila a já začínám mít pocit, že jsem někdy v minulém životě asi byla rytíř, protože u spousty pohybů tuším, kde by měla být levá ruka (ta bez meče) nebo co bude následovat potom.

Po hodině jsme každý dostali po housce se slaninou (tak nějak bych to popsala) a já byla překvapená, že to těsto ani není moc sladké.

V úterý máme poslední hodinu a bude to zkouška, tak máme přijít dřív, abychom si to vyzkoušeli. Bude to mazec, protože jsem toho hodně promeškala a všechno jen opakuju podle ostatních...

Taky jsme se připomněli, že jsme s Íránkou propásly pololetné zkoušku, takže potřebujeme přezkoušet i z té části bez meče. Učitelka hned přišla s nápadem, že si to po svačince ještě zopakujeme, což jsme uvítali. Po cvičení mě učitelka pochválila ještě jednou, že jsem určitě chodila cvičit i sama, že je vidět, že si to pěkně pamatuju, tak jsem měla radost :-) Kdyby nebyla taková zima, tak chodím častěji, ale vždycky mě to odradí... Ale aspoň že si to pamatuju :-)

Po cvičení jsem se převlékla na party a rychle psala Ivaně, kde že najdu třídu. Mexičanka nás totiž pozvala na karaoke :-) Ivaně chvíli trvalo, než to pochopila, ale nakonec mi napsala, že nikam nešla. Trochu mě to překvapilo, protože ještě ve škole tvrdila, že určitě přijde (na rozdíl od Francouzky, která se omluvila, že jede do Šanghaje).

Neměla jsem adresu a jen matně jsem si pamatovala, jak mi Melissa vysvětlovala cestu, ale nakonec mě tam nějaký zázrak nasměroval a našla jsem to :-) V obrovské místnosti byla jen oslavenkyně, její korejský přítel, naše učitelka na konverzaci a její kamarádka. Cítila jsem se hloupě za všechny ostatní spolužáky, kteří nepřišli... Někdo se omluvil, ale někdo sliboval, že přijde, a vykašlal se na to, a to je opravdu hloupé. Rozdala spoustu pozvánek...

Rozhodla jsem se, že jí aspoň zpříjemním večer, co jen to půjde :-) Pochválila jsem jí, jak moc jí to sluší (a taky že jo!!), předala jí dárek a zpívaly jsme z plna hrdla. Mimochodem jsem zjistila, že Foundations od Kate Nash je opravdu těžká písnička ;-) Ale stejně se mi pořád líbí :-)

Hodně jsem si povídala s kamarádkou mojí učitelky (myslím, že je to taky učitelka) a měla jsem radost, že jí rozumím čínsky :-) Taky jsme trochu tancovaly, tak mě chválily, jak mi to jde :-D

Nakonec přišlo asi 10 dalších Mexičanů, tak se krájel dort a tak. Byl moc dobrý :-) Učitelky odešly dřív a Mexičané zpívali a zpívali. A já teda taky :-) Kromě anglickýxh písniček došlo i na španělské, italské a čínské, tak to bylo takové mezinárodní :-)

V osm hodin zábava skončila, ale byla jsem moc ráda, že jsem tam šla. Na cestu jsem dostala spoustu bonbónů Alpen Liebe :-D

Zpátky na kolej jsem se prošla, byly to asi 2 kilometry, ale nebyla mi zima, tak jsem to uvítala. Aspoň trocha pohybu do mého lenivého života :-D Jinak jsem začala nosit 2 svetry, ten vrchní je vyloženě jen na teplo, takže venku opravdu nemrznu, nemusíte se bát :-)

Vzpomněla jsem si, že jsem ještě nevečeřela, ale paní na rohu nějak nic neměla, tak jsem to vzdala. Nakonec jsem si vyzkoušela ovesnou kaši na slano, ale na sladko je teda lepší... Příště musím jíst dřív :-D
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama