122. den (Ne) - Monopoly

29. prosince 2008 v 8:19 | qlarinka |  Čína
Tak jsem zas jednou spala 10 hodin a když jsem se vzbudila, byla jsem připravená pokračovat. Zima má na člověka skutečně neblahé uspávací účinky :-)


Dalo mi to velkou práci, ale nakonec jsem se přesvědčila, abych vytáhla učebnici a trošku ji prolistovala. Čekají mě zkoušky ze 4 předmětů, což je oproti Olomouci úplná pohodička (minulý semestr dohromady 17 zápočtů, kolokvií, zápočtových seminárek a zkoušek). Na druhou stranu tady ale nemám vánoční prázdniny a semestr je mnohem delší, takže mi tělo pomalu vypovídá služby. Už prostě nestíhá!!

Rozhodla jsem se, že se budu učit výběrově, tedy je konverzaci a gramatiku. Konverzaci proto, že by mně ji měli v Olmíku uznat, a gramatiku proto, že mě baví a přijde mi důležitá. A hlavně bych se bez jejího absolvování asi těžko dostala do 4. úrovně v příštím semestr. Naopak poslech a čtení nechám plavat. O čtení jste si, pokud jste pravidelné čtenáři, asi už přečetli dost, takže chápete (pro ostatní - nebaví mě to a nemám ráda učitelku). Co se týče poslechu, nevím, jak se na to připravit. Stejně jsem celý semestr nic neposlouchala, tak se prostě uvidí, jestli porozumím nebo neporozumím :-)

Díky tomu se mi hodně zcvrknul objem dat, který musím do kebulky natlačit, ale stejně už si říkám, že bych měla začít. S gramatikou to bude na dlouhé lokty, takže vyhrála konverzace. Docela jsem se divila, jak rychle mi to ubíhá, tak doufám, že si z toho budu aspoň něco do 8. ledna pamatovat.

K obědu jsme měly poprvé vlastnoruční výrobu, tedy nudle a rajčatovou omáčku, takže ne zas až tak vlastnoruční, ale rozhodně nečínský. Vzpomněly jsme si, že má Noémi narozeniny, ale vzhledem k tomu, že to moc neroztrubovala, nedělaly jsme z toho halóóó a jen ji pozvaly na oběd :-) A za doprovodu Christininých houslí ji zapěly Hodně štěstí, zdraví ve fransouzštině :-)

Po jídle jsem vyhlásila generální desetiminutový úklid, protože jsem se mezi těmi hromadami vánočních krabic už nemohla v pokoji ani hnout. Rozhodně tady je znát i těch pár minut :-)

Pak jsme se přesunuly ke Švýcarce do pokoje a ještě s jedním Číňanem hráli Monopoly. Číňan měl křivé zuby a byl velmi nesympatický. V jednom kuse krkal a mně se z něj zvedal žaludek. Vždycky se mi zvedá žaludek, když někdo krká. A tady to navíc není neslušné, takže se s tím nijak netajil a ani se neomlouval.

Snažil se s námi konverzovat, ale já se s lidmi, kterým nevěřím, radši moc nebavím, takže o mně pořád rozhlašoval, že mu nerozumím. Vždycky jsem jen odpověděla, že jo, ale stejně mi nevěřil. Hlavně měl neustále potřebu mi čínsky opakovat pravidla, která mi holky řekly s desetivteřiovým předstihem v angličtině. Nejsem zrovna přeborníkem na Monopoly, takže jsem každou chvíli něco nevěděla. Anni s Noémi mi to rychle vysvětlily, Číňan se zatvářil chytře a začal mi to vysvětlovat znova. Na to jsem ale už nebyla vůbec zvědavá, protože mi to přece holky už řekly... No, děsný to bylo!!!

Navíc se mi povedlo hned po chvíli koupit celou ulici, postavit hotely a kdokoli vstoupil na moje políčka, musel mi platit vysoký nájem. Já tak už ani nemusela hnout prstem a vydělávala jsem velké prachy.

Můžu vám říct, že život boháčů musí být neskutečně nudný. Mně to stačilo v té hře. Ostatní se taky moc nebavili, protože jsem měla spoustu peněz a oni neměli vůbec šanci nějak průběh hry zvrátit. Holky mi tvrdily, že ta hra může být zábavná, ale teda tady jsme ji hrály 2x, v Čechách jsem to taky párkrát zkoušela, ale vždycky mi to přišlo stejně nudné, tak teda nevím, kde je zakopaný pes...

To už mi přijde lepší ta varianta, kterou jsme hrávali na chatě a jmenovala se Stavíme Stalinův pomník :-) Musím ji najít, až se vrátím a tak nějak vůbec zkompletovat nějaké hry, které máme doma, a uspořádat herní večer :-)

Od Monopoly (a hlavně od Číňana) jsem utekla, jen co to bylo možné, ale bolesti hlavy jsem se stejně nevyhla. Aby se to nemohlo zlepšit, rozhodli se nad námi bydlící Severokorejci uspořádat hudební večer a 3 hodiny v kuse vyřvávali na celé město operní korejské písně. Myslela jsem, že na ně fakt vyrazím!!

Uznávám, že každý je někdy hlučný, ale 3 hodiny korejské opery a ještě ke všemu bez obrazu, to bylo fakt nesnesitelné!! Dokonce jsem se ptala po okolí, jestli někdo neví, jak se korejsky řekne Drž zobák. Odpovědi se mi ale dostalo jen v korejských znacích, tak měli nadsousedi štěstí, protože jsem to neuměla přečíst. Jediné, za co je můžu pochválit je to, že dodrželi noční klid a zmlkli s úderem 23:00. Jestli ale budou zítra pokračovat, zboří nám to jejich vyřvávání barák.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama