134. den (Pá) - Závěrečná z poslechu a kaligrafie

10. ledna 2009 v 16:49 | qlarinka
Anni čekala zkouška až po obědě, takže jsem se s ranním vstáváním musela vypořádat sama. Zvládla jsem to celkem dobře, protože se spolubydla vzbudila, teprve když jsem odcházela. Zkouška z poslechu se konala v budově 4, která stojí přímo za hlavní bránou, takže sotva 5 minut od koleje. všechny 4. skupiny se učily tenhle semestr tam, tak doufám, že se to od února nezmění a budu tam mít hodiny taky. Je to paráda, člověk vstane, vyčístí si zuby, mávne kouzelným proutkem a už sedí v lavici.


Přišla jsem tak akorát přesně, takže míst zbyla asi půlka. Sedla jsem si ob jedno místo vedle Emily a čekala, co se bude dít. Učitelky na nás byly 2, protože jsme tam seděli ze 3 různých tříd (3,3 a 3,4 máme stejnou učitelku a 3,5 má jinou). Proběhlo to tak nějak v pohodě. Byli jsme předem varovaní, že nahrávku uslyšíme jen jednou, a učitelky se nedaly obměkčit.

Zastřelila bych ty 3 lidi (včetně Josefa), kteří přišli pozdě, vrzali, dupali a já nevím co všechno. Při poslechu, který slyšíte jen jednou je to opravdu bomba. Byla jsem ráda, že jsem si den předem prošla ty 3 lekce, protože u některých otázek jsem věděla odpovědi dopředu. Asi si to příští semestr postupně projdu všechno :-)

Dalším záporem bylo, že se učitelky na tu hodinku neobtěžovaly zapnou klimatizaci, což vzhledem k tomu, že venkovní teploty klesly k nule, bylo docela znát i vevnitř. Ale aspoň se konečně začínám otužovat. Doma to nešlo po dobrým, tak tady to půjde po čínským způsobu.

Po písemce jsem se učitelky zeptala, kdy se dozvíme výsledky, tak mi řekla, že to hned opraví a jestli mám její číslo, můžu jí odpoledne napsat SMSku :-)

Cestou z písemky jsem chtěla koupit pro Anni přání, za chvíli (2 týdny) má narozeniny, tak už pro ni plánujeme společný dárek a chtěla bych, aby se jí všichni podepsali, ale bohužel byl obchod zavřený. Zamířila jsem si to aspoň do obchodu, kde jsem si koupila SIMku do mobilu (číslo do mobilu), protože mi kdosi povídal, že za 300Y kreditu bych mohla dostat mobil zdarma. Moc jsem paní nerozuměla, ale určita odpověď byla, že bych musela utratit za měsíc nějaký šílený milióny a to já rozhodně neprovolám, takže jsem odešla s nepořízenou a příští týden si konečně zajdu koupit nový přístroj, abych mohla i telefonovat a nejenom pořád nadávat, že se mi ten krám starej vypíná :-)

Na koleji jsem se chtěla učit, ale copak to jde po zkoušce? Místo toho jsem s ostatními rozebírala, co kdo měl a neměl v písemce, jak a kdo a co se učí a tak podobně.

Na jednu hodinu jsem si to pak společně s Živile vykročila směrem k budově, kde mám většinu hodin. Obě jsme razily na zkoušku - ona na poslech a já na kaligrafii. Myslím, že se mi to celkem povedlo. Načmárala jsem své 2 znaky, učitel řekl dobrý, dal mi 94% ze 100 a mohla jsem jít zase zpátky.

Ještě jsme se teda museli všichni vyfotit, aby měl učitel památku na ty, kdo s ním vydrželi celý semestr s zbraní (štětcem) a štítem (papírem) v ruce. Vítězem semestru bych vyhlásila kluka, který se ukázal na první hodině a pak až na té poslední. Učitel mu dal 92%, prý za to, že tam tolikrát nebyl. Tak dobrý no :-D

Za celý zbytek odpoledne jsem pak stihla přelouskat jen 2/3 jedné lekce. Opravdu mi nejde se učit, když mám za sebou 2 zkoušky ;)

Nakonec jsem se odhodlala a napsala učitelce SMSku, že teda jak jsem dopadla. Přišly mi jen samé čtverečky, protože můj český mobil neumí znaky, takže jsem byla napnutá a pár minut víc. Pak jsem ale sehnala Lauru (z kolejí, Kazachstánku, ne spolužačku Francouzku), přeposlala jí zprávu od učitelky a výsledek byl hned na světe. 80%!! A učitelka napsala, že to není špatné, takže super :) Měla jsem radost, protože jsem si řekla, že nad 80% z poslechu pro mě bude úspěch a přesně mi to vyšlo :-))

Večer jsem pak vyrazila s Christinou, Anni a jejím kamarádem ze Šanghaje na večeři, abychom to trochu oslavili. Naše oblíbená Grandma´s Kitchen (Babiččina kuchyně) nás zklamala snad jen v tom, že jsme museli 30 minut čekat na volný stůl. Ale jinak to stálo za to.

Po večeři jsme se stavili v Trustu Martu, bylo to skoro po cestě a potřebovali jsme pár věcí. Konečně jsem si koupila létající talíř, takový miniaturní, takže budu mít u moře aspoň co dělat :-) Julian (myslím, že tak se ten kluk jmenoval) si koupil zahřívací láhev, aby neumrznul a mohli jsme vyrazit zpátky

Chtěla jsem se vrátit k učení, ale nešlo to. Julian se bavil s Anni u nás na pokoji a já se mezitím hádala s přítelem po ICQ. To jsem zas měla jednou zapotřebí :-( Ale to už tak moc nepatří do čínského deníku, takže jsem prostě na koleji už nic neudělala a šla jsem spát...
 


Komentáře

1 jana majoránka jana majoránka | Web | 10. ledna 2009 v 16:57 | Reagovat

koukni se na můj blog a hlásni pro mě na sonb

2 CinK* CinK* | Web | 10. ledna 2009 v 17:09 | Reagovat

Ze 7??? To jde??

No jo, tak to je škoda.My tohle teda máme takhle nooo..

3 CinK* CinK* | Web | 10. ledna 2009 v 18:40 | Reagovat

Jo tak to potom joo^^

No při bulímii nemusíš nejdřív málo vážit víš?

4 Nene Nene | Web | 11. ledna 2009 v 0:19 | Reagovat

júú, tak ty si v číne? ty kokso :)

ďakujem za povzbudivý komentár, nijak to zvládnem, nič iné mi neostáva : /

5 Terka Terka | Web | 11. ledna 2009 v 9:21 | Reagovat

Teda 80% na jeden poslech to je nádhera, a fajn že ti  to vyšlo, tak jak si chtěla, takže gratulace.

K tomu učení se po zkoušce, taky se mi nikdy nechce, když mám za sebou zkoušku zas se učit něco jinýho, proto si dávám minimálně den pauzu. Takže je to prostě normální.

6 qlarinka qlarinka | 11. ledna 2009 v 9:31 | Reagovat

akorat ze mi je den pauza naprd, mam to ve 4 dnech po sobe :-( teda jako 2 dny, 2 dny vikend, 2 dny... ale uz mi z toho hrabe, at uz je utery po 3 odpoledne!!!

7 Nene Nene | Web | 11. ledna 2009 v 12:55 | Reagovat

vážim teraz asi tak okolo 58kg a meriam 167cm a chcem to dať na 42kg... mne to stačí, musí :D

koľko máš rokov??

8 CinK* CinK* | Web | 11. ledna 2009 v 13:02 | Reagovat

Tyjo, vážně jen jabka?? Nic víc? Měla nějaký problém jako anorexii nebo tak??...

Ou a kamarády měla?

9 CinK* CinK* | Web | 11. ledna 2009 v 13:44 | Reagovat

Já taky nevím,buď měla nějaké problémy s PPP nebo to u ní bylo normální,že je prostě malý jedlík..

A jak se máš?

10 Nene Nene | Web | 11. ledna 2009 v 14:14 | Reagovat

nie som moc spokojna s tym ako vyzeram, ešte pred piatimi mesiacmi som važila krásnych 45kg ale ako som prišla sem do Anglicka, išla váha hore... možno to poznáš, stres a strach z nového prostredia kompenzuješ jedlom... a tak som to nabrala až na 60kg ale potom som si povedala dosť a pred týždňom som začala s 90-dňovou diétou ktorou chcem schudnúť na tých 42 pretože je to môj akoby sen :) a tá diéta je skvelá, vlastne to ani diéta nie je, len iný životný štýl, je fakt zdravá :)

jasné, to poznám, angláni to tu majú všade, samé fastfoody na každom rohu, fish & chips, čokoládové muffiny a ďalšie hory iného skvelého ale kalorického jedla. a potom že odolaj, úplne ťa chápem :)

11 CinK* CinK* | Web | 11. ledna 2009 v 15:22 | Reagovat

ne-e nepohádali.Já pořádně ještě nevim co se stalo,ale bude to dobrý.

No a z čeho budeš zkoušená??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama