141. den (Pá) - HAINAN a moře

20. ledna 2009 v 16:56 | qlarinka |  Čína
Jak už to při čínském cestování bývá, začali jsme brzkým budíčkem. Snídaně byla v ceně ubytování, ale v jídelně na nás čekaly jen nestkutečné patlaniny, takže jsme se zase otočili, zamířili zpátky do pokojů a posnídali aspoň čaj. K obědu a večeři se obvykle čínské jídlo dá, ale k snídani to tak lehké není. Většinou se tam najde aspoň něco, co se jíst dá, ale bohužel ne vždy.

Venku to vypadalo na větrno, takže jsem vyrazila v dlouhých kalhotech a kraťasy si s sebou ani nebrala, bohužel, netrvalo totiž dlouho a vysvitlo sluníčko a hřálo a hřálo :-)

První zastávka vedla k mořskému pobřeží. Místo bylo něčím speciální, protože se k němu šlo bránou, kde se platil vstup (měli jsme ho v ceně), ale v podstatě jsem tam nic historicky nebo nijak cenného nepotkala. Když jsem viděla moře, úplně jsem zkameněla. Nekoupala jsem se v něm od 4. třídy. Smočila jsem tedy nohy v Dánsku a byla na břehu v Anglii, ale oboje bylo v zimě, takže nebylo zrovna nejteplejší. Teď jsem neodolala, zula botky a zaplula do vln.

Kalhoty to po chvíli pěkně odnesly, takže jsem byla zmáčená až do pasu, ale komu by to v tropech vadilo :-) Vydaly jsme se s holkama na procházku po pobřeží a všechny věci nechaly vedle Ivany, která se chtěla válet v písku. Když jsme se ale vrátila, nenašly jsme ani Ivanu ani věci. Ellen jí zavolala a prý že si pronajala s někým loďku a je na moři a všechny věci vzala s sebou. Anni tam měla jenom boty, tak nebyla tak nervózní, já však u Ivany nechala veškeré své mění, tedy boty, peněženku, pas, mobil... Christina na tom byla podobně, takže jsme docela zuřily, že nás předem nikdo nevaroval. Od místa, kde jsme se procházely, to nebylo k Ivaně totiž dál než 5 minut chůze.

Výprava lodí měla trvat asi hodinu, takže jsme se tam procházely bosky, fotily, co se dalo, a nadávaly na nezodpovědné Australanky :-) Nakonec se nám věci vrátily a na rozdíl od nás i podnikly velkou plavbu, tak aspoň někdo :-)

Oběd byl jen o trochu lepší než snídaně, ale vzhledem k tomu, že jsme po něm zamířili na pláž, nestěžovali jsme si.

Bylo tam úžasně. Koupání bylo skvělé. Nikdo mě nedrezůroval, že nesmím zůstat v mokrých plavkách, abych nenastydla a mně ani zima nebyla. Jsem si jistá, že kdyby s tím někdo začal, tak se hned nastydnu, ale takhle mi to bylo jedno a bylo mi prostě dobře.

Bylo tam šílené vedro, takže jsme za odpoledne stihli 2 zmrzliny. Docela výkon, když si uvědomím, že obvykle zmrzlinu moc nemusím.Holky se chtěly válet na břehu, ale nebavilo mě to, tak jsem vyrazila na oblhídku okolí. Bylo tam úžasně, báječně a skvěle. Někteří odvážlivci si zkusili i potápění, ale mně bohatě stačilo obyčejné koupání :-)

Chtěla jsem si koupit takové ty plastové boty s dírkama, co byly v Čechách hrozně módní loňské léto, ale neměly moji velikost. Ne, že by se mi ty botky tak líbily, ale slyšela jsem, že jsou dost pohodlné a potřebovala bych nějaké sandálky, tak budu muset hledat ještě jinde.

Při večeři jsem byla jediná neasiatka u stolu. Je to úžasné, jak mizí jazyková bariéra. Samozřejmě, že stále neznáme spoustu slovíček, ale když chceme, tak se domluvíme :-)

Večer jsme měli volný program. Vzhledem k tomu, že už bylo tma, nedalo se jít znovu koupat, bylo by to příliš nebezpečné. Nakonec jsme si já, Anni a Němec Jaspet koupili kolu a víno, smícháním vytvořili calimoco (kalimóčo, čili houbu) a vyrazili na pláž, kterou nám doporučili v hotelu. Bylo tam parádně. Seděli jsme v písku, baštili oříšky a užívali si toho, že můžeme být v lednu v krátkém rukávu.

Pořád nás chodili otravovat plážoví prodejci, nosili ovoce, rachejtle, svítící létající balóny a kdoví co všechno. Nekoupili jsme nic, ale bylo to docela zpestření :-D

Nejlepší bylo, když jsme s Anni potřebovaly na záchod, ale žádný jsme nemohly najít. Nakonec jsme zapadly do stínu nějakého betonového čehosi a doufaly, že nás tam nikdo nebude okukovat. Velmi se k nám přiblížil jeden Číňan, ale pak jsme zjistili, že byl asi opilý, protože se divně potácel, tak jsme ho nechaly projít a akorát se tomu smály.

Neodolala jsem a zacvičila si na pláži tajči, bylo to celkem fajn až na to, že jsem měla pocit, jako bych polovinu sestavy zapomněla :-D

Cestou zpátky na hotel se nás chystal ošidit taxikář, ale nedali jsme se, tak se na nás naštval a pohyboval se šnečí rychlostí. Jízda taxíkem se v Číně rovná obvykle adrenalinovému zážitku nejvyššího stupně, tohle však bylo spíš jak vyhlídková jízda :-D

Jaké jsou první dojmy z Hainanu??
Bylo teplo a vlhko, na prosinec velmi příjemné počasí, v létě tam musí být na umření. Všude kokosové palmy a tropické ovoce za směšné ceny (karambola neboli star fruit, prostě takové ovoce ve tvaru hvězdy, tu stálo jen 1-2Y, tedy do 5 Kč, v Čechách myslím kolem asi 40 Kč za kus). Lidé se s námi snažili mluvit čínským dialektem (tou čínštinou, kterou se učíme), ale měli docela silný jižní přízvuk, takže jsme jim moc nerozuměli. Pohybovali jsme se hlavně v turistických oblastech, takže víno, které běžně kupujeme tu bylo nejméně o třetinu (někdy až o 90% dražší) a tak to bylo se vším. Jižní strava nám hromadně nedělala dobře. Tedy já neměla žádné střevní nebo jiné problémy, ale pořád hlad. Všechno to bylo ještě víc vodové a olejové než v Hangzhou. Takové kluzké stravy člověk může sníst kupy, ale pořád není zasycen. Celkově tam bylo všechno takové krásné a letní, že jsme si všichni užívali a smáli se a byli veselí. Prostě ideální začítek zimních prádznin :-)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama