154. den (Čt) - Poslední den prázdnin

30. ledna 2009 v 3:44 | qlarinka |  Čína
Ten nadpis nezní zrovna moc optimisticky a asi vás zaráží, proč poslední den prázdnin, když jsu do školy až po 20. únoru. zítra už totiž přijede M+M sestava (mamka + Míra) a teprve to všechno začne, cestování po Číně, naše velká výprava a sever. Jenže pro mě je to zároveň taková velká zkouška odvahy. Ani se moc nebojím toho, jak přijmout Hangzhou jako můj nový domov, ale spíš toho, co přijde potom.

Budu takovým rodičem pro 2 zatoulané české děti. Zajímavá výměna rolí :-D Myslím to tak, že z nás 3 se já jediná aspoň nějak dohovořím čínsky (i když teda ještě mám taky co dohánět), jediná se aspoň teoreticky dokážu prokousat menu v restauraci nebo přemluvit recepci na slevu za nocleh. A budeme cestovat skoro 3 týdny, také těm dvěma se pěkně budu muset postarat o komfort, o teplý do bříška a o místo, kam půjde večer hlavu složit. Musím využít toho, že už jsou taky dospělý, tak snad nebudou tak rozmazlený jako děcka, aby mi případnou nelibost dávali najevo ve velkém. Ale tak víte co, čeká mě velká zodpovědnost :-)

Nevím, jak se mi povedlo během 12 hodin neopouštění pelechu opět zabordelařit celý pokoj, takže jsem zas poklízela. Už mě to moc nebaví, tak snad to do zítřka vydrží.

Po obědě jsem se vypravila do Trust Martu, kde jsem koupila dárek Jasperovi k narozeninám a pak nějaké nezbytnosti (ovoce, zeleninu...).

Vybrala jsem mu čínské šachy, tak snad se budou líbit :) Bohužel jsme měli jen růžový balicí papír, což není zrovna ideální pro kluka, ale udělala jsem z toho přednost a na vrch vymodelovala kytičku z lízátka a bonbónků Alpen Liebe ve stejné barvě. Snad mi to odpustil ;)

Sešli jsme se v 6 hodin v hale jejich koleje. Lilo jak z konve, takže jsem tam přišla zmáčená, i když jsem měla deštník.

Na večeři jsme zašli do korejské restaurace, tentokrát jsme si místo řízků dali něco jiného, ale zas to bylo moc dobré. Mňam !!! Předala jsem šachy a Jasper se za břicho popadal, že od Thomase dostal stejný dárek, ale přidal, že moje jsou lepší, protože jsou dřevěné a v dřevěné krabičce a ty Thomasovi jsou plastové ;) Tak aspoň něco :-) Po jídla nám vysvětloval, jak se to hraje, protože to jako jediný uměl, ale bylo to celkem složité, tak se o tom radši moc rozepisovat nebudu :-)

Ostatní pak ještě zamířili do Jazz baru, ale mně se nechtělo. 1) tam mají drahé pivo (teda vlastně všechno a 2) mě čekaly ještě nějaké resty. Vzala jsem to přes banku, kde jsem lehce doplnila kasičku (a zhrosila jsem se, kolik jsem za poslední měsíc utratila, pak mi ale došlo, že jsem platila Hainan a taky letenku z Pekingu a že to není tak hrozné) a pak na kolej.

Konečně se vrátila Christina, tak vyprávěla, jak jí její rodina nutila jíst želvu (odolala) a chodit čůrat na nočník (nenechala se přesvědčit). Chudák v těch tábornických podmínkách musela hrozně trpět, ona na to není. Je jedináček, takže ani nikdy neměla spolubydlící a když teď musela bydlet se svou čínskou maminkou a sestřičkou v jedné místnosti, nebyla tam sprcha, záchod byl venku a byla tam hrozná kosa, akorát si na to stěžovala. Je to taková fajnovka ;) Ale stejně ji mám ráda ;)

Vůbec jí nešel internet, tak byla u mě na počítači, kde šel aspoň trochu, i když teda rychlostí šneka o berlích a v důchodu, a já aspoň sbírala vyprané prádlo.

Tak a zítra už to začne ;)

Ps: Nedokážu odhadnout, jak snadné nebo nesnadné bude zveřejňovat články, ale bereme s sebou jeden notebook, tak budu aspoň psát a kdyžtak to zveřejním se zpožděním ;)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama