185. den (Ne) - Rozchod

3. března 2009 v 10:02 | qlarinka |  Čína
Celý den jsem si četla, přemýšlela a dělala úkoly. Neměla jsem na nikoho náladu a cítila jsem se hrozně. Udělala jsem si na netu pár testů o tom, jak moc trpím depresí a tak. Ano, jsem na internetu závislá, už se těším na tábor, až na 14 dní vypadnu od všeho, co má dráty a svítí.


V prvním testu mi vyšlo, že mám jen dlouhodobě špatnou náladu a nemusím se bát, protože to brzo odezní. V druhém mi naopak vyšlo, že jsem v hluboké depresi a měla bych rychle spěchat k lékaři (což si osobně myslím zapříčinila nevhodně formulovaná otázka, protože odpovídám ANO na Přemýšlel/a jsi někdy o sebevraždě?, ale na Plánuješ se v nejbližší době zabít? bych zaručeně odpověděla NE, přemýšlet o sebevraždě pro mě totiž znamená i uvažování nad tím, jak to může někdo udělat). Třetí test vyšel někde uprostřed a tak jsem toho radši nechala. Je z toho alespoň jasně patrné, jak moc by se mělo věřit testům...

Jestli vám vrtá hlavou název dnešního dne, je tam proto, že jsem se rozešla s Jirkou... Některé z vás to asi překvapí hodně, některé míň (Teclá), ale vězte, že mně k tomu vedlo hodně důvodů. Jinak jsem byla Jirkou požádána, ať napíšu, že jsem se rozešla já a ne že jsme se rozešli, protože on se rozejít nechtěl. Je to pravda, ale stejně si myslím, že vztah je o dvou lidech... Nechce se mi to moc vysvětlovat takhle veřejně pro všechny, ale hlavním důvodem bylo to, že už prostě tu vzdálenost a časový posun nezvládám.

Já jdu do školy, on spí. Mám volno, on je ve škole. A když má volno, tak zase spím já. O víkendech, kdy máme volno oba, je většinou doma a tam mají pomalé připojení, takže si ani nemůžeme volat (což není výčitka, ale jen konstatování). A bohužel v psané konverzaci si každý přečte intonaci takovou, jaká ho zrovna napadne, takže poslední dobou (delší dobou) jsem byla pořád jenom naštvaná kvůli každé prkotině, každá malá narážka, i když byla myšlená jako vtip, mě vždycky hrozně vyročila. Navíc se to přeneslo i na něj a to se pak místo normálního povídání 2 lidi jen hádají a já už na to prostě nemám sílu. Možná jsem slaboch a možná taky ne... To nemá cenu řešit...

Navíc mám už teď plány na další dlouhodobější cesty do zahraničí (a víc vám k tomu ale neřeknu) a nemůžu přece nikoho nutit, aby seděl doma na zadku a čekal, až se milostivě uráčím přijet domů. O tom vztah nemá být... A aby se mnou jezdil jen proto, že to chci já, ale jeho by to nezajímalo, by byl taky nesmysl. Vztah nemá být o tom, že se jeden obětuje a dělá druhému poskoka. A já z nikoho poskoka dělat nechci. Ale bohužel doma sedět taky odmítám, takže jsem na lepší řešení nepřišla...

Strašně mě to mrzí a doufám, že to nebude znamenat, že na sebe už do smrti nepromluvíme. Jsem si jistá, že kdybych tady byla jen na semestr, tak to bude lepší, ale mám tu být ještě další víc než 4 měsíce a akorát bychom oba trpěli.... Promiň...

Večer jsem celý probrečela. Jestli nezačnu co nejdřív normálně spát, tak se asi složím ve škole, docházejí mi totiž síly...

Ps: Děkuji Anni, Kirsten a všem ostatním, kteří mě podrželi...
 


Komentáře

1 teclá teclá | Web | 3. března 2009 v 13:45 | Reagovat

Trochu to teď vypadá, že jsem věděla, že se rozejdete nebo vám to dokonce přála, ale tak to není (to je upozornění pro ostatní, Klára ví, že to tak není). Je ale pravda, že překvapená moc nejsem...ICQ a jemu podobné potvory jsou na nic, protože tón, ten tón, je důležitej a když něco jen čtete, tak tón neslyšíte

2 qlarinka qlarinka | 3. března 2009 v 15:35 | Reagovat

jj, presne tak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama