208. den (Út) - My jsme žáci 4.2

26. března 2009 v 14:06 | qlarinka |  Čína
Dneska to zas ve škole stálo za to. Při slohovkách jsme se učili o emailech, učitel nám vysvětloval, že musíme napsat adresu, pak předmět (o čem mail bude) a pak se nás zeptal, jestli známe nějaké prapodivné slovo. Neznali jsme. Bohužel si to vyložil jako naši neznalost emailů a začal nám vysvětlovat, že je k emailu možné i přiložit soubor, což jsme ale všichni věděli, jen jsme to neuměli říct čínsky. Bylo to fakt strašné! Nakonec se jedna Korejka odhodlala a řekla mu, že potřebujeme internet ke každodennímu životu a zvládáme to. Sice se divil, že jsme to najednou věděli a ještě před 10 minutami ne, ale nějak ho nenapadlo, že bychom třeba jen mohli zaostávat s čínskou slovní zásobou ;) Stane se :-)


Na oběd jsem si zase dala baozky, banán a jahody. Musím rychle najít nějaké další jídlo, protože po měsíci na rýži s vajíčkem mě představa měsíce baozek docela děsí :-)

Gramatika byla jako vždycky a světe div se, na konverzaci jsme i mluvili!!! Rozdělili jsme se do dvojic a měli si připravit konverzaci mezi prodavačem jízdenek a budoucím cestujícím. Naste chtěla jet někam kdoví kam, tak jsme jí řekla, ať tam nejezdí, že to za to nestojí, že už jsem tam byla a ať radši jede jinam. Třída se mohla potrhat smíchy a učitel jen těžko hledal slova :-) Spousta dalších dvojic na to šla podobně, tak doufám, že se to zalíbí i panu učiteli a změní trochu přístup k výuce. Julia se ho po hodině ptala, jestli to nemůžeme dělat častěji, ale prý byla jeho reakce taková rozpačitá. Tedy že možná někdy jo, ale rozhodně ne příliš často...

Po škole byl čas tak akorát se převléct a už jsem skoro mohla vyrazit na třídní večeři, opět do kuchyně naší oblíbené babičky (Grandma´s kitchen). Cestou jsem zjistila, že jsem si zapomněla peněženku. Pěkný trapas na školní večeři ;) Naste mě zachránila až do doby, kdy přišel čas placení, protože měla jen 50Y, ale na osobu to vyšlo 27, takže nám pořád 4Y chyběly. Musela jsem s pravdou ven;)

Jinak se trošku nepovedla organizace (ale vaří tam pořád dobře), protože nám sice připravili dostatek míst, ale bohužel u 2 rozdílných stolů. A nakonec to vyšlo tak, že všichni Asiati seděli i s třídní u jednoho stolu, a my zápaďačky a indonézský Hendy u druhého. Nedalo se nic dělat, ale i tak to byla celkem sranda :-)

Povídali jsme si různé příhody ze života a o kroužcích, které jsme kdo navštěvovali a podobné vtipné příběhy. Večeře se protáhla přes 2 hodiny a cestou na kolej nám potom učitelka kladla na srdce, ať už se neučíme a radši si jednou hezky odpočineme :-) Měli bychom ji brát na večeři častěji :-)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama