215. den (Út) - Pozadí

1. dubna 2009 v 5:43 | qlarinka |  Čína
Já jsem takový lenoch, že nejsem schopná přijít včas, ani když začínáme v 10 :-D Taková ostuda, dokonce jsem přišla později než Naste, to je fakt co říct :-) Ale pan učitel to neřešil a napsal mi normální přítomnost, ani nepoznamenal, že jsem přišla později, takže pohoda :-)


Po hodině jsem od Hendyho dostala flashku (takovou věc, co se strčí do počítače, abych z ní mohla vytáhnout nějaké informace), na které byly zvukové nahrávky k HSK testům, které nám na vyzkoušení dala v pondělí třídní. Vzhledem k tomu, že jeden severní Korejec je chtěl taky, šla jsem v jeho doprovodu až na kolej. Opět se mě ptal, jak dlouho studují čínštinu a tak, už asi potřetí :-D

Zeptala jsem se ho, ve kterém pokoji bydlí, že mu flashku donesu hned, jak si to zkopíruju do počítače, ale že prý na mě počká na chodbě. Jsou divní no... Dělala jsem, co jsem mohla, ale větru, dešti a mému počítači neporučíš, takže čekal asi 15 minut, než se mi povedlo stroj rozběhnout a všechno zkopírovat :-)

Pak jsem přebalila tašku na odpolední hodiny, sebrala Maria a už jsme si to mašírovaly na poštu. Chceme totiž co nejdřív poslat první balíky, abychom zjistily, jak dlouho jdou a takové ty další věci. Zjistily jsme si, že je to opravdu 50Y za kilo balíku (při 5 a víc kilech) a že do největší krabice se mi při troše (hodně) štěstí, podaří nastrkat aspoň většinu té hromady, co mám teď na pokoji nachystanou na odeslání.

Pokračovaly jsme do kartičkové jídelny, ale bohužel už ty dobré nudle neměly, tak jsme se musely spokojit s něčím jiným, samozřejmě jsme to završily ananasem, takže nám ten nepovedený oběd (nebylo to tak hrozné) tolik nevadil :-)

Na gramatice jsem dostala záchvat kašle. Obvykle se mi to stávalo na hodinách chemie a fyziky na gymplu, dodnes nevím, jestli to bylo proto, že se v těch učebnách vznášely páry z chemických pokusů nebo prach, ale pravidelně jsem tam prokašlávala poloviny hodin. Chemikář mě pak nazýval tuberákem, ale co jsem měla dělat, teplotu ani tak jsem neměla, tak přece nebudu sedět doma a kašlat na televizi, když můžu kašlat na školu ;)

Třídní z toho dneska taky nebyla nadšená. Po 10 minutách mého neustálého vyrušování (smrkání nepomohlo, voda to zhoršila...) nám začala udělovat rady do života, jak máme o své zdraví pečovat a denně chodit běhat a tak. To už jsem z toho kašle začala brečet... Hendy je vystudovaný doktor (a v Číně chce dělat specializaci na kardiologii, proto studuje čínštinu), takže jsem se nebála, protože by mě zachránil... nevím teda z čeho, protože na kašel žádný hmat neexistuje, ale bylo docela příjemné povzbuzení, že na mě v mém 20 minutovém sólu dohlíží lékař :-) On se teda moc nadšeně netvářil, ale přežila jsem do přestávky :-)

Rychle jsem vyběhla a spěchala si koupit nějaké mentolové mentolky a obyčejnou vodu, jestli to nempomůže. Není to sice do obchodu daleko, ale protažená hodina a 5 pater schodů nahoru a dolů způsobili, že jsem přišla pozdě. No nevadí ;) Aspoň Mentosky (nic jiného s mentolem neměli) zabrali a já už nekašlala. Nápad sice nepřišel, i když ho reklama slibovala, za to jsem držela plíce i slzy na uzdě a mohla se věnovat škole :-)

Páteční hospitace hodně pomohla a jsem moc ráda, že jsme si třídní stěžovali. Poslech jsem přetrpěla, ale pak jsme mluvili. Opravdu že jo :-) Učitel chodil mezi lavicemi, vyvolával každého (docela mě překvapilo, že Naste se skoro rozbrečela, když měla mluvit, jinak mi přijde dost suverénní, tak asi nějaká špatná zkušenost... její čínština je totiž hodně dobrá, tak nevím), aby to někomu nebylo líto.

Ptal se, jaké speciální postupy na učení se čínštiny používáme. Řekla jsem, že mým postupem bylo přijet do Číny :-) Pak jsem přidala k lepšímu že na konverzaci chodím nakupovat a smlouvám, protože pak už to jede (Odkud jsi? Co děláš v Číně? Jak dlouho jsi tady?....) a kvůli znakům koukám na americké filmy s čínskými titulky a zkouším, jestli se ty významy schodují. Sice se mu to zdálo divné a radil mi koukat na čínské filmy, ale je dost těžké najít nějaké kvalitní dílo, to jsem mu ale nemohla říct nahlas ;)

Po škole jsme šly s Mariou na trh koupit ovoce. Paní nás lehce okradla (chtěla 2Y za půl kila broskvá, ale já platila 6Y za jednu - opravdu neměla 1,5kg), ale nechtěly jsme se hádat, tak jsme to pro jednou nekomentovaly.

Odpoledne jsem pak věnovala vytváření obrázku do jedné soutěže, o které vás budu včas informovat ;) Jinak jsem opět nestihla nic, ale zítra mám to volno, tak to snad doženu.

Večer jsem si říkala, jak je to super, že už mě skoro nebolí mandle, ale opět jsem začala kašlat, já už se na to vyprdnu. Už chápete, proč nesnáším jaro?
 


Komentáře

1 Lenka Lenka | Web | 2. dubna 2009 v 13:05 | Reagovat

tak to jo :))....tak ať se ti daří

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama