226. den (So) - Bílá sobota

12. dubna 2009 v 11:58 | qlarinka |  Čína
Bílá sobota se tady nekonala, protože rozhodně nebyl sníh, právě naopak, byl pařák na kraťasy, sukně, tílka a snad i na plavky, kdyby to tedy ve městě plném zahalených Číňanek nebylo neslušné (vysvitl ten žlutý nepřítel, který jejich po zimě vybělená těla bude chtít zbarvit to tmava, což nemohou připustit, takže nosí dlouhé rukávy, kalhoty a paraplata).

Dopoledne jsem víceméně prospala a nabírala síly na překonání bolehlavu. No jo no, kocovinka, stane se ;) Navíc tradičně nejlepší kamarádka s únavou, takže moje dnešní použitelnost byla tak na 10% normálu :-)

Odpoledne mě Maria vytáhla do parku, cestou jsme si koupili zabalený oběd, takže jsme si tam udělaly piknik, válely se na prostěradle (prý jich dostala od školy víc, takže to neřešíme), okukovaly deštníkové Číňany a smály se tomu, jak se nás snaží nenápadně vyfotit.

Když už se to nedalo dál odkládat, vytáhly jsme učebnice, otočily se každá na jinou stranu, abychom se nevyrušovaly a snažily se do kebulek vecpat pár nových znaků, gramatických pouček a podobných (ne)smyslů.

Za chvíli mi hlava začala padat únavou a měla jsem co dělat, abych udržela oči otevřené. Nakonec jsme místo odpoledního prospání probírali Mariinu svatbu.

Maria je totiž už nějaký ten pátek zasnoubená a příteli slíbila, že se vdá před jeho 30. narozeninami, což je vzhledem k tomu, že mu je 28, za pár. V Dánsku mají totiž tradici, že pokud jste svobodní (zadaný se nepočítá, musí být po svatbě), tak na své 25. vás zlijí vodou a posypou skořicí, pokud to ale trvá do 30. narozenin, voda zůstane, ale skořice se změní v pepř, což je velmi nepříjemné.

Přítel si ji chce vzít co nejdřív, ale ona je celkem ráda, že se za ní chystá do Číny, takže našetřené penízky padnou na cestování a svatba bude nejspíš až příští léto. To až nemá vyznít tak, že by se Maria na svatbu netěšila, ale spíš že by měla být ze svých kamarádek první ve svazku manželském a to je takový ten pravý znak "stáří" či dospělosti, takže kdo by se do toho hrnul, že jo ;) My jsme rádi studenty, jinak bychom nešli na výšku a navíc si nedělali studijní zahraniční výlety :-)

Plánování se nám celkem dařilo a Číňanky v bílých šatech, fotící se všude kolem, tomu jen dodávaly tu správnou atmosféru. Tady se totiž tradice nebýt viděna v šatech před svatbou nedrží, spíš naopak, pár se svatebně nastrojí již týden dopředu a v parku nebo u jezera nafotí svatební fotografie, které jsou pak na té opravdové svatbě použity jako výzdoba :-)

Jinou otázkou už je, zda jsou šaty krásné nebo ne, ale shodly jsme se, že jsou prostě jiné, protože nám se moc nelíbí, ale Číňankám asi jo (ach, jak ti milují kýč), prostě tak, jak to mám být :-)

Cestou zpátky jsme si koupily palačinku, kterou tady v ulici dělá jedna babča v podstatě na kameni, a byla teda výborná (palačinka, ne babča), takže jsme ani neměly hlad na večeři. Ještě jsem se něco málo naučila a pak už šla chrupat, nehledě na hodiny, na kterých bylo půl desáté, jsem ležela v postýlce a vzpomínala, jak jsem jako malá byla rozrušená, když jsem se dostala do postele "tak pozdě" a jak jsem ráda, že jako velká můžu občas do postele "tak brzo".

Salsa byla ne vlastní vinou odložena na neurčito, já prostě nejsem pařmenka a trocha toho ponocování na mě pak doléhá ;)
 


Komentáře

1 katka katka | Web | 12. dubna 2009 v 13:26 | Reagovat

ahoj když budeš mít čas tak se koukni na můj blog. PS: máš to tu hezký

2 Terka Terka | Web | 13. dubna 2009 v 0:51 | Reagovat

Jo to znám. Nejen rána bývají krušná. I když u mě se tak nejedná o pařby, ale třeba tábory i výpravy taky dospávám. A čím jsem starší, tím je to horší. Holt potřebuju svých 8 hodin spánku, jinak jsem nepoužitelná. Nebo to teda aspoň nestojí za to. Ale zas povětšinou to, co nedostatku spánku předchází za to stojí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama