236. den (Ut) - La Isla Bonita (Krasny ostrov)

25. dubna 2009 v 9:34 | qlarinka |  Čína
V noci jsem docela silela kvuli komarum a kvuli horku, nakonec jsem to nevydrzela a sla zapnout klimatizaci, i kdyz to znamenalo nechat Mariu trochu mrznout. Bohuzel se tam fakt spat nebylo. Studeny vzduch ty pichavce docela rychle zahnal a rano jsem je pak ve velkem pozabijela v koupelne.



K snidani jsme si rozpulily maly meloun a docela se divily, ze uvnitr neni cerveny, ale zluty. Chutnal ale skoro stejne jako normalni, takze jsme ho sluply jedna dve.

Na recepci jsme si priplatily jeste jeden nocleh a vydaly se hledat autobus k pobrezi. Pruvodce byl v popisu cesty trochu nepresny, ale stejne jsme to nasly. V Qinglongu jsme prestoupily na trajekt a mezi vsemi temi motorkami, auty, autobusy a Cinany budily jako dve cizinky poradny rozruch. Na ostrove, na ktery jsme se prepravily, jsme se chvili prochazely, ale nakonec se nechaly premluvit k jizde na motorce. Rozhodne jsme neprohloupily, protoze to byl jeste poradny kus cesty. Mistni motorkari jezdi opatrne (max 50km/h), tak jsme se nebala dokonce ani ja.

Nedaleka plaz na nas dychla svou tropickou atmosferu a my se razem citily jak ve filmu. Houpaci site rozvesene v kokosovych palmach, bungalovy s vyhledem na more a liduprazdna plaz. Netrvalo dlouho a byly jsme ve vode, bohuzel se obe bojime jakychkoli morskych zivocichu, takze jsme spis utikaly pred krabiky a rybkami, nez ze bychom se skutecne koupaly. Kdyz nas to omrzelo, lehly jsme si na plaz a opalovaly se. Bohuzel se tam v te dobe zacaly trousit dalsi lide a dve belosky v bikinach byly velkym lakadlem, takze nas i opalovani brzy omrzelo.

Primo u plaze je i hotel s restauraci, tak jsme si tam zasly na obed. Mely tam spoustu ryb, ale my nedokazaly na zadnou z nich ukazat a rict: "Tak, tebe dneska poobedvame," kdyz na nas koukaly. Nakonec jsme si tedy daly michana vajicka s rajcaty a okurku s cuttlefish (pozdeji jsem si prelozila, ze to je sepie) a samozrejme ryzi. No, dalo se to jist...

Napapkane jsme se vydaly k molu, kde jsme se fotily v pagode v ruznych pozicich tajci, tanecne nebo jako gymnastky. Mame odtud opravdu nadherne fotky, mate se na co tesit.

Kdyz se tam opet zacaly hrnout davy, vydaly jsme se za hranice hoteloveho komplexu, kde mely sve kramky mistni. Koupily jsme si nejake kravinky z musli, hodinky v kokosovem dreve (nemela jsem zadne a uz mam dvoje), perlicky apod.

Pri prichodu nas jedna stara babicka lakala na kokosaky, tak jsme si na ni pri odchodu vzpomnely, a ze si teda dame. Chudera si zrovna odskocila, kdyz jsme se vracely, a kdyz nas uvidela, rozbehla se k nam, ale bylo videt, jak ji to namaha, preci jen ji nohy uz vekem neslouzily. Mely jsme co delat, abychom ji presvedcily, at klidne zpomali, ze na ni pockame.

Za jeden kokos chtela jen 2Y a pozdeji nam je i rozpulila a ze zelene kury vytvorila male lzicky, abychom si mohly snist i tu bilou duzinu.

Na plaz jsme se vracely v doprovodu trech majetnych Cinanu v letech, kteri byli ohromeni, ze mluvime cinsky (no, popravde je ohromen skoro kazdy... nekdo cinstinou a nekdo jen tim, ze jsme bile). Nastesti se od nas rychle odpojili a my se daly do sbirani muslicek, ktere jsem na jine cinske plazi zatim nevidela.

Kdyz se prachaci objevili na plazi v plavkach (predtim obdivovali nase plavecke umeni, protoze nas dopoledne videli ve vode), rozhodly jsme se vydat na cestu zpatky do Wenchangu. Motorkar nas odvezl k pristavu, ale tentokrat ne k trajektu, ale k malym rybarskym lodim. Byly jsme tam jedine cestujici, takze jsme mely celou lodku i se starym cernym rybarem s napadne bilymi zuby (mela bych jist vice ryb) jen pro sebe. Byla to uzasna plavba, cestou jsme si prohledly piratske lode a rybarske domky postavene primo na vode. Na druhem brehu jsme pak panovi zaplatily v mincich a on byl z toho cely paf, protoze na Hainanu se skoro vyhradne plati v papirovych bankovkach. Pokud jsou penize v mincich, 100% je naleznete ve stejne hodnote i v papirech. Jeho kolegove z nas mamili dalsi mince, protoze to pro ne byla exotika, my mu ale daly nase posledni drobne, tak meli smulu.

Z Qiglongu jsme se bez problemu dostaly do Wenchangu a na hostel. Tam jsme se prevlekly a vidaly se na nadrazi koupit listky na autobus na dalsi den. Vzala jsem si na sebe oblibene letni saty a nove botky, ale nemela jsem to delat. Botky nejsou rozchozene a ja pekne trpela, takze z nadrazi jsem se zas rychle utikala prevlect do neceho pohodlnejsiho.

Pak uz jsme se vydaly do ruchu malomesta. Cestou jsem si fotila plakat s modelkou, jejiz uces se mi libi, a mistni dedousek na me koukal jak na blazna. Rekla jsem mu, ze se mi libi jeji uces, ale dedousek se divil jeste vic, asi necekal, ze mluvim cinsky no...

Na veceri jsme si zasly k jednomu ze stanku u reky, kde jsou vede parkoviste, stoji v podvecer stoly plne basticich Cinanu. Ve stanku jsme si vybraly par spizu (s lilkem, kurecim masem, rybimi kostkami) a pani nam je usmazila v oleji. Bylo to moc dobre, tak jsme si pak jeste pridaly nejake zeleninove a s kulickami z rybiho masa. Kdyz jsme se pak vydaly platit, pani evidentne zapomnela, co jsme mely, tak si rekla o 16Y a nechala nas jit. Kdyz jsme odchazely, zacalo poprchavat a mistni panove zacaly nad stoly stavet strisku.

Bambusove tyce se rychle zvedaly ze zeme a provazy se omotavaly o vsechno mozne, o zidle, stromy, kola... no, asi lepsi, ze jsme sly pryc, jinak by nas taky omotali...

Zpatky jsme to vzaly pres jiz zname trziste, kde jsme si opet koupily naicha (mlecny caj), tentokrat velky a obe cokoladovy, mnam :) U brehu mi Maria rekla, ze prave videla neco, co ani nechci vedet, ze videla. Ptala jsem se, jestli to bylo mrtve. Ale pry ze prave naopak, zive az moc.

Odvodila jsem z toho, ze slo o dve mysi (nebo krysy), ktere se prave snazily rozsirit sve potomstvo, ale bylo mi strasne divne, proc by to delaly takhle na verejnosti. Maria se mi pak smala, ze jsem to spatne pochopila, ze i jedna krysa prece muze byt ziva az moc.

Posledni ulicka, kterou jsme prochazely, byla plna bordelu, ktere se za dne tvari jako kadernictvi. Docela smutny pohled na ty spousty prekrasnych Cinanek, ktere cekaji na zakaznika a svych par supu... (dvojsmysl vystihujici vse)...

Vecer jsme zakoncily v internetove kavarne, kde nas zrali komari ve velkem. Maria po hodine odesla a ja psala aspon trosku na blog, aby mi ty zazitky ubyvaly a vy jste meli co cist. Po jejim odchodu jsem byla obklopena samymi Cinany a ten pitomec vedle me natocil svou webkameru na me, aby se jeho kamosi mohli kochat. Nastesti jsem si toho vsimla celkem brzo, tak jsem beze slova kameru otocila zpatky na nej a pokracovala v praci. Docela se divil...

Pred spanim se mi jeste na pokoji podarilo zablokovat umyvadlo, kdyz se v nem zasekl spunt. Snad ta voda do rana odtece, cistit si zuby nad vylevkou a vyplachovat si pusu sprchou nic moc....
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama