304. den (Ne) - Photoshooting aneb hrajeme si na modelky

5. července 2009 v 9:00 | qlarinka |  Čína
V noci mi přišla SMSka, že ségře zabraly antibiotika a teplota jí klesla pod 39, což byl obrovský rozdíl oproti těm předchozím čtyřicítkám. Anni mi ráno vynadala, že jsem ji v noci nevzbudila, aby byla se mnou, ale stejně bych nevěděla, co víc jí mám říct. Kdyby nebyla Maria vzhůru, nevím, kterou z nich bych šla vzbudit, sama bych to ale asi nezvládla...


Bez dlouhých debat jsme zrušily všechny vícedenní plánované výlety a já trávila den přilepená na mobilu, kdyby mi mamka psala, co je nového. Abych se aspoň trochu zabavila, začala jsem balit. Jedu sice domů až za skoro 3 týdny, ale něco dělat musím, jinak bych se asi zbláznila... Za chvíli to v pokoji vypadalo jak po výbuchu, takový bordel člověk opravdu moc často nevidí :-D

Po obědě jsem mluvila s mamkou. Zrovna se chystala na cestu do nemocnice. Kvůli vyšetření na encefalitidu museli ségře udělat lumbální punkci. Často je to vidět v televizi a strašně u toho vždycky řvou, když zapíchnout jehly člověku do páteře. To mi na klidu moc nepřidalo, jediné, co mě uklidňovalo bylo, že takové vyšetření určitě dělají často, takže vědí, jak na to.

Bylo mi líto táty, protože jeho sestra zemřela na nádor na mozku, takže pro něj jakékoli podezření na encefalitidu u ségry muselo vyvolat šílené vzpomínky :-( Snad bude dobře! Musí!!! BUDE!!! BRZO... snad.......

Anni nás s Mariou přemluvila, abychom si oblékly naše nová qipaa a vyrazily se do kampusu fotit. Jako pan fotograf byl vybrán Sean se svou poloprofesionální výbavou. Nechtělo se mi z koleje, ale mamka mě přesvědčila, že ségra punkci zvládla a že se mám jít odreagovat, že to určitě bude fajn a až se vrátím, můžu Lucce zavolat a nebudu aspoň znít smutně, takže jí udělám větší radost... Podlehla jsem..

Anni si oblékla bílé, Maria černé a já červené qipao. Umotaly jsme si drdoly, do nich vmotaly jídelní hůlky a mohlo se vyrazit. Bohužel Sean se trochu zpozdil a bylo takové vedro, že jsem na svých červených šatech za chvíli měla loužičky :-( Holky měly qipaa z lehčích materiálů a v lepších barvách, takže se nepotily tolik a když, tak to nebylo tak nápadné. Nakonec jsem stála v pokoji polonahá před klimatizací, aby to alespoň trochu uschlo...

Focení byla hrozná sranda, sice jsme se strašně styděly, protože na nás každý koukal mnohem více, než je obvyklé (a to je co říct). Anni si to užívala, já se snažila vžít do role bývalé tanečnice a herečky a Maria se přesvědčovala, že na vystoupení s gymnastikou na ni taky koukají lidi, ale trpěla z nás teda asi nejvíc.

Nechtěla jsem na fotky koukal předčasně, takže jsem na rozdíl od holek neběhala po kažé fotce koukat na display. Bála jsem se, že by se mi to třeba nelíbilo a utekla bych dřív než by byl konec ;) Nálada se mi docela zlepšila, i když jsem si kabelkou solidně poničila šaty :-( Byly na ní totiž plastické výšivky, které se zachytily do nitek na šatech a začalo se to rozjíždět. Ne sice skrz jako na silonkách, ale na parádě to moc nepřidalo. Holky mě přesvědčily, abych je zítra vzala s sebou na trhy, že je zkusíme vyreklamovat, ale já jsem špatný lhář, když vím, že jsem něco udělala, tak to neumím shodit na někoho jiného, tak nevím...

Na koleji jsem si nechala vysvětlit, jak se volá ze skypu na mobil a díky Anni, která mi půjčila svůj účet, jsem mohla zavolat ségře. Zněla docela vesele, až mě to překvapilo. Převyprávěla jsem jí několik potěšujících SMSek, které jsem vymyslely s holkama:
  • Když už nejsi česko-slovenská superstar, prohlašujeme tě alespoň za superstar fakultní nemocnice HK.
  • Nemohla si ještě týden počkat, takhle jsem nemohla jet na výlet! (prý nemohla, protože za týden zavírají to oddělení, na kterém leží)
  • Nemohla si tam být o týden dřív, nemusela bych se byla učit na zkoušky!
No, asi vám to moc povzbudivé nepřijde, ale to byste ji museli znát... Každopádně jí rozhodně víc pomůžou takovéhle vtípky, než kdybych hořekovala nad jejím stavem a nahlas přemýšlela o tom, jak hrozně se tam asi má.

Ségra mi na oplátku povyprávěla o punkci. Prý ji vzali nějakýma užšíma jehlama, takže to míň bolelo a nesměla pak s páteří hýbat 2 hodiny. Standardní postup jsou velké jehly a nemožnost pohybu po 24 hodin. Říkala, že jí to i tak stačilo, že to byly nejhorší 2 hodiny v jejím životě, protože se člověk opravdu bojí i sebemíň pohnout, aby si tam s něčím nehýbnul a neochrnul. Naštěstí to zvládla, a co víc, doktoři zjistili, že encefalitida to není. Ta by prý byla nejhorší variantou všech možných onemocnění, které by tam ségru mohly přivést.

Rozbory krve ale pořád hlásily obrovské množství bílých krvinek v organismu, takže prý někde nejspíš bude zánět, jen ho zatím nenašli, protože ségru nic nebolí. Prý je jen bledá a při teplotách samozřejmě malátná, ale jakmile jí spadnou, tak hází vtípky a na nic si nestěžuje, takže páni doktoři musí prostě zkoumat všechno... A to měla být v nemocnici jen pár dní...

Rozhovor mi moc pomohl a zlepšil mi náladu. Navíc ségru už přestěhovali na normální pokoj, to hned zní líp, že je sice v nemocnici, ale už ne na JIPce :-)

S Mariou, Sašou a Naste jsem se koukla na jeden díl americké soutěže So you think you can dance (Takže ty si myslíš, že umíš tančit). Díky obrovskému množství obyvatel ve Státek se do finále dostanou opravdu jen absolutní špičky, takže je skutečně na co koukat. Nejhezčí byl ale závěrečný tanec všech tanečníků, kdy se choreografům podařilo smíchat latinu s hip hopem. Tanečnice měly kratké zdobené šaty a tanečníci co dům dal. Vystoupení začínalo velmi eroticky laděnou scénou jako by v hospodě, kde se k sobě jednotlivé páry lísaly. Kamera tomu dodala ještě větší šmrnc a užívalo si oko snad každého diváka.

Tanečníci se postupně vrhli na parket a k vidění byla i taková lahůdka, jako tanec na stole v kaluži vody s umělým deštěm z nebes. Opravdu nádhera!!! Doufám, že to doma najdu na youtube, protože to byl opravdu asi nejkrásnější tanec, jaký jsem kdy viděla. Strašně z toho čišela exotika i erotika, ale nepřišlo mi to vulgární... Prostě paráda :-)

Jo, a taky je na té soutěži dobré, že tamní tanečnice mají povětšinou normální taneční postavy - tedy svaly. Ne modelkoviré typy kostí a kůže, ale pěkné holky :-)

Snad se nám začíná blýskat na lepší časy...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama