Florbalové soustředění

8. září 2009 v 12:32 | qlarinka |  To se může stát jenom mně
To jsem se zas jednou zbláznila a rozhodla se přihlásit někam, kde jsem, jak už jsem mohla tušit předem, měla trpět ;) Přihlásila jsem se totiž na florbalové soustředění. Začalo to hned v neděli ráno, kdy jsem musela vstát před šestou, abych stihla vlak. V Hradci platí takové krásné pravidlo, že do městských autobusů můžete o víkendech a po nocích nastupovat jen předními dveřmi. Plně to podporuji, neboť jsou aspoň autobusy chráněny před opilci, narkomany a jimi podobnými, horší ale je, když na toto opatření zapomenete, stejně tak jako já onu osudnou neděli, a sunete se ke dveřím dalším...


Autobus se rozjel ze zastávky a mě tam nechal. Ještě rozespalá a s obrovskou krosnou na zádech jsem udělala 3 rychlé kroky, zamávala rukama a nahodila zoufalý výraz. Světe div se - autobus zastavil a řidič mě nechal nastoupit. Neodpustil si sice nasupené poznámky, ale vypadala jsem zřejmě dost unaveně na to, aby toho brzy nechal.

Na hlaváku jsem si koupila 2 koblihym a vodu na cestu a jízdenku do Olomouce. V Pardubicích se mi podařilo přestoupit do téměř prázdného vagónu, takže jsem se ocitla sama v pohodlném kupé. Když jsem zjistila, že se tam můžu i zamknout, nic nebránilo tomu, abych zalehla a dospávala probdělou noc. V Zábřeze se ke mně dobýval jakýsi důchodce a já neodolala a pustila ho dál. Musela jsem vypadat dost zbědovaně, protože mě nabádal, ať zase usnu, a kdybych si mu řekla o ukolébavku, tak jsem si jistá, že by mi ji i zazpíval.

Za chvíli jsem už ale měla nastavený budík, abych náhodou nepřejela, a tak jsem byla nucena s pánem zapříst hovor. Povídali jsme si o úchylek ve vlaku a o florbale - pán byl totiž znalec a identifikoval hokejku. Druhý rozhovor byl mnohem příjemnější než první, neboť uhlazený šedesátník rozverně vyprávějící o vlakových úchylácích mi docela naháněl hrůzu...

V Olomouci jsem měla hodinu čas, než přišly holky. Došla jsem si koupit ledovou kávu, abych se trochu probrala. Nesnáším kávu, takže si jistě dokážete představit, jak jsem asi vypadala, když jsem si ji šla koupit dokonce dobrovolně... Sedla jsem si před jakýsi úřad na lavičku a netrvalo dlouho a byla jsem svědkem představení "olomoucké Křižíkovy fontány". Uběhlo to docela rychle a za chvíli jsme se už systémem vlak - pěšky - autobus - pěšky po trase Olomouc - Uherské Hradiště - Hluk sunuly na soustředění.

Dostali jsme chvilku na ubytování, kdo neměl zásoby, došel si na oběd, a po obědě už se šlo do akce. První byla na řadě prohlídka po okolí. Všechny jsme byly hned ze začátku soustředění nadšené, obzvlášť proto, že nás Zdenál (trenér) všechny pozval na zmrzlinu :-)Začalo to skvěle :-)

Odpoledne jsme pak měly trénink v hale s venkovním rozběháním a následným skákáním přes švihadlo a večer přišel na řadu výběh. Hrbka dostala za úkol vést celý tým pomalým tempem asi 20 minut kamkoli ji napadne. Předem jsem prosila, abychom neběželi po betóně, ale v Hluku nebylo moc na výběr. Držela jsem se zuby nehty až do 15. minuty. Bohužel pomalé začáteční tempo dlouho nevydrželo a já sotva popadala dech. V krizové chvíli, kdy mi spoluhráčky začaly mizet za obzorem nebo za rohem, mi křuplo koleno. Já to říkala - po betóně né....

Opakovala se situace s předloňského soustředění, kdy jsem si odrovnala koleno druhý nebo třetí den . Bohužel se tam tenkrát tolik běhalo, že jsem měla po soustředku hned ze začátku... Zdenál to ale vzal jinak, dovolil mi úlevy, kdyby koleno bolelo a druhý den hned ráno mě poslal pro obvaz a bylo vyřešeno. Večer jsme zašli na večeři do hospůdky a zkoukli nějaká videa z Czech Openu.

Od pondělka už jsme měli zajištěné i jídlo, takže začala pohodička. V 7 hodin ráno jsme měli budíček a v 7:05 už jsme měli venku nástup. Proběhla krátká rozcvička na fotbalovém hřišti - bez bot a klidně v pyžamech. Poté se šlo na snídani (už bez pyžam) a v půl desáté bylo běhání po venku. Pak se šlo na hodinku do haly a před obědem jsme si mohly vybrat, jestli půjdeme do posilovny nebo se budeme flákat. Světe div se - šla jsem dobrovolně do posilovny. Šetřila jsem teda koleno, ale byla to celkem sranda.

Po obědě jsem se chtěla učit na zkoušku ze znaků, jejíž termín (poslední srpen), se blížil mílovými kroky. Bohužel jsem na dvě hodiny usnula. Odpoledne jsme hodinu běhaly venku, pak hodinu v hale a pak jsme měly přátelské utkání s holkama z Nymburka, které se taktéž soustředily v Hluku. Skončilo to remízou, což byla pro nás, tedy hlavně pro naše extraligové áčko, pěkná ostuda... Ale my byly teprve na začátku a nesehrané a bla bla bla... takže jsme si to prostě nemohly moc brát...

Večer se pak šlo ještě běhat, i když tentokrát jen na ovál kolem fotbalového hřiště. Já už s tím kolenem nemohla, tak jsem poctivě posilovala. To jsem si dala... Večer jsme pak hráli aktivity a opět jsem byla ve vítezném týmu, to je prostě hra pro mě :-)

V úterý se scénář víceméně opakoval s tím, že mě přestalo bolet koleno, tak jsem si večer troufla na švihadlo. Byl to blbý nápad! Ve středu jsme pak po snídani a venkovním běhání vyrazili na koupálko, kde jsme jezdili na skuzavce a hráli plážák. Po obědě jsme se tam zase vrátili a na halu šli odpoledne a večer.

Já si ještě v pauzách sbalila, protože jsem potřebovala odjet v úterý před obědem a ne až v pátek s holkama. Večer jsme koukly na Odložené případy a v 11 už zase padaly únavou.

Ve čtvrtek jsem si s holkama zaběhala na hale, letěla se osprchovat a místo tréninku v posilovně vyrazila na dlouhou cestu do Liberce.

Soustředění se mi moc líbilo a ráda pojedu zas. Rozhodně nelituju toho, že jsem se tam táhla pomalu přes celou republiku, protože jsem zas holky poznala trochu víc a to se cení :-) Doufám, že moje florbalové schopnosti se tam taky aspoň trochu zlepšily, ale musím se naučit střílet... obzvlášť jako útočník, že ;)

Takže "KDO VYHRAJE DNESKA? HOLKY Z eF Bé eSka!!!"

Ps: Hluk se jmenuje Hluk proto, že v něm teče taková strouha, která byla v minulosti pravěpodobně velmi hlasitá ;)
 


Komentáře

1 AjA AjA | Web | 8. září 2009 v 12:56 | Reagovat

Krizikova fontana mne onehda prekvapila variacemi na Vivaldiho Ctvero rocni obdobi a to i s osvetlenim, nevim, kdo to pustil vecer, kazdopadne je to jeden za mala zdarilych prvku pred tim silenym Krajskym uradem...

uchlaci a tari pani ve vlaku...znam... jak uchylaka, tak pany...

O, genua, genua...to je blbej kloub na zraneni, koleno :)

2 Pomozme dětem Pomozme dětem | E-mail | Web | 11. září 2009 v 17:16 | Reagovat

Zapojte se do naší akce na téma Strach a pomozte tím těm, kteří s ním bojují. Info na našich stránkách www.pomozmedetem.blog.cz, které řeší problémy jako je týrání, šikana, zneužívání.
Přijďte se podívat, dozvěte se o těchto problémech něco víc a zapojte se.
Těšíme se na vaši návštěvu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama