Padlá za vlast

8. prosince 2009 v 12:05 | qlarinka |  Příběhy ze života
Mám pro vás suprovou zprávu - jsem nemocná :-) Pro mě to moc super není, protože musím ležet v posteli, pořád se převlíkat z propocenýho oblečení a hlásit mamince, jestli mám nad 38 nebo pod 38. Pro vás to je ale super zpráva, protože se nemůžu učit a můžu tedy psát sem :)


Už minulý týden jsem byla trošku jako na houpačce, v pondělí mě bolela hlava, v úterý po tréninku jsem trochu kašlala, ale vždycky jsem se z toho vyspala. Ve čtvrtek ale správci nevytopili pořádně halu a tam to asi začalo... i po hodině běhání jsme pořád s holkama klepaly kosu, takže v pátek jsem k babičce přijela už s rýmičkou.

S mamkou jsme se totiž sjely k babičce, abychom společnými silami napekly cukroví. Časový fond šesti až osmi rukou (podle toho, jestli se zrovna kuchyní prohnal děda a snědl polámané kousky) a až 8 pacek (podle toho, kde Zon s Lasíkem zrovna spali) se pilně činil a tak budou Vánoce letos sice opět na blátě (pochybuju, že nasněží), zato u nás doma s víc jak 10 druhy cukroví... Jen by mě zajímalo, kdo to bude jíst, protože já jím jenom perníčky a úlky, ségra pro jistotu nic a pochybuju, že mamka splácá všechno :-D

V sobotu večer jsem se, už kašlající, vypravila s mamkou na mikulášský průvod. Neviděla jsem ani jednoho Mikuláše, protože tam byla spousta lidí, zato jsem si dala punč s rumem (zlatá Olomouc, nedalo se to pít) a seznámila jsem se s mamčinými kamarády z dětství. U babičky jsem se pak jen otočila a společně s dcerou jedné mamčiny kamarádky jsem se vydala zpátky do Olmu.

Ráno jsem se rozhodla, že budu riskovat zdraví a vyrazím na florbal. Kdybychom nehrály doma, tak se na to vykašlu, ale takhle mi to nedalo. Naštěstí jsme byly tři útoky, tak jsem mohla často střídat. A dala jsem gól, konečně ;) A ještě na jeden nahrávala, takže jsem si připsala dva body do tabulky :) A taky jsem 2x trefila tyčku a (jako obvykle) minimálně jednou promáchla jasnou šanci... takže jasná nebyla :-D První zápas jsme vyhrály 10:0 a druhý 3:0. Bohužel jsme na něj musely 3 zápasy (a jeden a půl termosky zázvorového čaje) čekat, takže jsme byly už docela utahané.

Na kolej jsem se vrátila v mrtvolném stavu a po vyřízení hromady emailů zapadla do postele. Přesto, že to určitě někdo odsoudí, tak ty dva bodíky do osobního a šest týmových za to stálo ;)

V pondělí ráno jsem si udělala dlouhou procházku (30+30 metrů) do lékárny, abych zjistila, že se už nesmí prodávat rtuťové teploměry a že Mucosolvan je lepší, než jitrocelový sirup. Kátě jsem popřála pěkné zpívání a v duchu se rozloučila s večerním zápočtovým koncertem, kde jsem měla taky vystupovat (ty včerejší body za to ale fakt stály ;)) a zapadla do postele, kde jsem příjemně strávila celý den s Panadolem, Mucosolvanem, hektolitry čaje (i když nedělních 5 litrů jsem nevyrovnala) a počítačem. Nemohla jsem totiž usnout, protože jsem poslední 3 dny spala po 10 hodinách, takže jsem se dívala na seriály - nejdřív jsem zvládla několik starých dílů Ulice (asi kolem 45. epizody), pak 4 díly Přešlapů, které mi doporučila ségra a zakončila jsem to večerní Ulicí novou. Pak jsem se ještě podívala, že v SuperStar vypadl Bendig a mohla jsem jít s klidným srdcem spát.

Ráno jsem si nastavila budík, abych byla první u školní doktorky - včerejší horečky totiž docela vyděsily i mamku, a to je co říct. Dokonce mi říkala, že když se to nebude lepšit, tak mám okamžitě volat tátovi, ať pro mě přijede... No, při mém štěstí by měl hokej nebo moc práce.... minimálně by neměl čas... a mamka byla pracovně na Šumavě... Naštěstí mám ale hodné spolubydlící, které mi včera došly nakoupit a uvařily mi večeři, tak jsem nepochybovala, že se o mně v případě potřeby postarají :)

Před osmou jsem dorazila do čekárny, abych si na dveřích přečetla, že v úterý se ordinuje až po obědě. Hlavně, že na netu i na kolejní nástěnce píšou, že od 8.... Rozbolela mě hlava a tak jsem chvíli poseděla a pak se pomalým krokem (rychlého jsem v záchvatech kašle nebyla schopna) proplétala mezi kapkami deště zpátky na kolej... Počasí vyloženě dokreslovalo moji náladu... Navíc jsem si narazila k černému kabátu černou čepici a krk si omotala černým šátkem, takže poetický obrázek tuberáka byl dokreslen opravdu mistrně....

Na koleji jsem si hlasitě zanadávala, přehodila si jazyk mobilu na slovenský, abych se něčemu přiučila a od snídaně poslouchám písničky z dílny Terezy Staňkové, což je dcera jednoho šikovného sbormistra. Některé její písničky jsou hodně inspirované Zuzanou Navarovou, kterou můžu, a našla jsem i nějakou sborovou tvorbuhlásilo , takže paráda ;)

Vřele doporučuju kliknout a poslechnout si: Tereza Staňková

Půjdu si dát oběd (vidím to na pomelo, nemám nějak hlad...) a asi si k tomu něco pustím... dlouho jsem se totiž nedívala na žádné seriály, víte :-D Navíc dneska na i-Vysílání přidají včerejší díl Vyprávěj, jupííííí :-) A třeba vám pak ještě něco napíšu :-)

Ps: Poslední měření 36,2, takže se nejspíš neuvařím ;)

Pps: A v podvečer mi držte pěsti, neboť mám zápočet z obchodní čínštiny. Učila jsem se na něj v neděli mezi zápasama, tak snad to bylo aspoň trochu efektivní ;) A pak vyrazím domů, abych zítra navštívila hradeckého pana doktora.... O další lyrickou procházku nějak totiž nemám zájem ;)
 


Komentáře

1 Terka Terka | Web | 8. prosince 2009 v 14:07 | Reagovat

Tak to jsme na tom podobně, já v sobotu přijela domů, abych v neděli po ránu zjistila, že mám 37,5...vím nic moc ale člověku to nepřidá, kašlíček rýmičku a tak jsem se vypravila odpoledne na mikulášskou, kde jsem měla 2 hodiny na starost 13 dětí, večer do Prahy a včera na promoci (dokonce v šatech)... takže dneska ležím a léčím se... ale místo seriálů mám tolkiena ;-)
tak přeju brzké uzdravení a úspěšný zápočet :-)

2 Terka Terka | Web | 9. prosince 2009 v 10:18 | Reagovat

To máš těžký... ale fotky z promoce budou jakmile se dopajdám domů... dneska jdu do školy dokonce tak uvidíme, uvidíme jak to dopadne...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama