28. den (Po) - Švábí doupě

1. října 2010 v 12:31 | qlarinka |  Taiwan
Dnešní den byl doslova plný překvapení, bohužel ale ne zrovna příznivých, takže jsem nakonec měla pocit, že se snad sbalím a bude ze mě bezdomovec. Nakonec se ale ukázalo, že to nebylo tak hrozné a tak vlastně všechno dobře dopadlo.


Všechno začalo, když jsem si šla do jídelny, kterou mám vedle svého pokoje, do ledničky pro snídani. V kuchyni na zemi jsem zahlédla něco podezřelého, tak jsem to šla prozkoumat. Byl to hnusák šváb, ale naštěstí už zabitej... Akorát jsem nepochopila, proč ho tam nechal strejda Číňan (říkám jim strejda a teta, i když teda paní domácí mi říká sestřičko, tak bych jí měla říkat sestro), který vstával první a tak ho klidně označím švábo-vrahem.

Chvíli jsem nad tím dumala, ale pak jsem usoudila, že se asi chce manželce pochlubit, jaký je skvělý ochránce a úlovky vystavuje jako to dělává naše Dalinka (kočka) s myšma. Že ješitnost patří mezi typické mužské vlastnosti mi nikdo nevymluví, ale tohle se mi zdálo přeci jen moc... No, ale dobrý...

Šok pokračoval, když jsem došla do koupelny a zjistila, že tam pan domácí po ránu kouří, takže jsem bleskově stěhovala kartáček a ručníky, abych to nemusela čuchat. Ve zbytku bytu mi to sice není příjemné, ale dokud mi nesmrdí pokoj, tak jsem to ještě jakž takž schopná snést, ta koupelka byla ale něco... No, holt bydlím s místními, vybrala jsem si to sama, tak se nemůžu divit, že to tu není jako v Evropě. 

Ve škole mě čekala první lekce taiwanštiny, kterou jsem si zapsala jako free elective courses (zdarma). Byla to docela sranda, zpívali jsme písničku, nic jsem se nenaučila a zděsil mě fakt, že tento jazyk, kterým mluví 22 milionů lidí (nekecám, fakt jich je 2x víc než nás) má 8! tónů. A to navíc ti mluvčí obvykle ani nevědí, že to tak je, mluví zpěvavě přirozeně... Neuvěřitelné... a taky pravděpodobně nenaučitelné :-D

Z údivu jsem ale nevycházela celý den, protože když jsem se vrátila domů, našla jsem mrtvolu na stejném místě, kde ji ráno švábo-vrah nechal. Přemýšlela jsem, jak se jí zbavit a přitom jsem vyrazila do sprchy, protože jsem přišla ze školy úplně zplavená. Tam se na mě ale vyřítil brácha mrtvoly, asi si chtěl vyřídit účty nebo co. A byl to chlapák, aspoň 6cm bez tykadel, FUJ!!

Hnala jsem se k mrtvole pro vražedný sprej a útočník naštěstí nestihl zmizet, takže jsem na něj stříkala, jak pobíhal po koupelně a dokonce i po stěně (aspoň 20 cm nad zemí). Docela dlouho smrtícímu spreji odolával a já se celá klepala, ale bojovala jsem do posledního dechu (on ten sprej docela smrdí). V rámci divokého bojového tance jsme vyrušili malé švábí bratříčky, tak jsem je o jed spravedlivě podělila a nakonec se vítězně usmívala (a nedýchala) nad bojištěm plným zabitých nepřátel.

Vytvořila jsem si papírovou lopatku, abych na ně nemusela sahat a postupně jsem jich do záchoda spláchla 7! Teda včetně raní mrtvoly, protože jsem se na ni odmítala koukat. Moc do zpěvu mi z nich nebylo, protože 2 byly fakt docela velký a i když jsou v podstatě neškodní, tak jsou odporní a já se s nima prostě kamarádit nechci... Když v domě bydlím já, tak tam nic menšího než pes nebo kočka nesmí. Možná bych dočasně snesla králíka, ale pokud to je menší a není v kleci, tak nikdy...

Dost těžko jsem se s novými spolubydlícími smiřovala, ale vzhledem k tomu, že jsme je měli i na ubytovně ve 4. patře a v mnohem čistším prostředí, tak je tu asi ještě párkrát potkám...

Před spaním jsem si šla do kuchyně umýt lžičku a vylezlo na mě monstrum!!! Teda ne na mě, ale proti mě na zemi se sunul další obrovský šváb, největší, jakého jsem zatím viděla. Bohužel mě odděloval od vražedného spreje, tak jsem nemohla zakročit. Byla jsem dokonale bezmocná a bála jsem se pohnout i ječet, protože by třeba ten němý tvor zaječel taky a to by teprv byla mela... Nakonec si asi uvědomil, že jsem přeci jen větší a mohl by mít větší nepříjemnosti se mnou než já s ním (a nebo prostě byl moudřejší a takticky ustoupil), takže zmizel do hrnce a já se šla zabarikádovat v pokoji...

To se mi ovšem moc důkladně nepodařilo. Ne, že by za mnou přišly další návštěvy, ale švábí kamarádi, které jsem dnes potkala, se mi míhali před očima, kdykoli jsem je zavřela, a já tak nemohla usnout až do 2 do rána, kdy už mi zkolabovaly i poslední protišvábí ochranné mechanismy...

No, opravdu si tu asi ještě užiju, ale aspoň že žádná ta potvora nebyla u mě v pokoji a že spreje fungují... Zítra musím jít koupit nějaké další odstraňovače hmyzu....
 


Komentáře

1 AjA AjA | 1. října 2010 v 13:53 | Reagovat

ve statech mi do sklenice s vodou, co jsem si davala k posteli, spadnul cockroach...takovy ten co meri i 10 cm, akdyz chodi po kamenne podlaze, tak nahlas klape.... malem jsem se z te sklenice v noci napila, hnus...a na jednoho sjem slaplaa ten krupnul vic, nez hlemyzdi ulita, nechut...

halt subtropicke podminky maji sva negativa...teplo a vlhko, jim to uplne vyhovuje, no....

2 Sluníčko Sluníčko | 3. října 2010 v 5:43 | Reagovat

Krásný článek, blahopřeju..dočetla jsem se , že šváby jen snědí špínu a tu pak odnesou na patřičná mista jnak, ted pokud jsi uklidila či spíše vygruntovala, může již v klidu  spát, ostěhují se o  dům dál u vás se jim líbit nebude. Hezkou neděli

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama