59. den (Čt) - V novinách a nepozvaná na českou party

3. listopadu 2010 v 8:46 | qlarinka |  Taiwan
Úplně jsem se vám zapomněla pochlubit, že jsem ve školních novinách :) Sice jen na fotce, protože článek byl o té taneční soutěži, jak jsem byla fandit, ale stejně :-D Podívat se můžete tady: *KLIK*, pokud se vám zobrazují kolem fotek samé čtverečky, tak nemáte nainstalovanou čínštinu, což ale vůbec nevadí, protože jsem jen na té první fotce a jinak tak o mně stejně nic není :)


Doma se dneska flákalo a nepracovalo, protože byl státní svátek, české "velvyslanectví" tady (v uvozovkách úmyslně, protože Taiwan oficiálně neuznáváme jako stát, takže víza a takové ty konzulární záležitosti mezi oběma zeměmi neřeší velvyslanectví, ale kulturní a ekonomické kanceláře) pořádalo dnes večer velký večírek. Já jsem bohužel nebyla pozvaná, snažila jsem se tam sice vnutit e-mailem, že bych moc chtěla jít, ale prý jsou omezeni počtem lidí a tak... 

Na raut byli ze studentů pozvaní jen ti, kteří jsou tu již delší dobu, takže jsem prostě měla smolíka pacholíka a své krásné šatičky můžu poslat domů, protože je tu nemám vůbec kdy využít... Stane se...

Chvíli mě to mrzelo, ale stejně jsem s tím nemohla nic udělat, tak jsem se aspoň rozhodla pro vlastní program a vyrazila jsem s Chris (Číňankou) na sushi. Vzala s sebou ještě jednoho staršího pana Číňana, který jinak žije dlouhodobě v Londýně, pochází ale z Hangzhou (ano, tam kde jsem v Číně studovala), tak to byla docela dobrá náhoda :)

Snědla jsem 4 talířky a trochu rozpačitě koukala na Christy, která až v restauraci řekla, že nemá ráda syrové ryby... Kdyby to řekla dřív, tak jsme mohli jít někam jinam, ale to jsou holt Číňani. Strejda Číňan za nás pak všechno zaplatil, což jsme sice ani jedna neschvalovala, ale nebylo kam ustoupit... prý by se za to v Londýně nenajedl ani jeden člověk a ať jsme rády, že kdybysme nebyly studentky, tak ještě možná a tak dále...

Christy si pak aspoň vydobyla, že nás vezme na čaj s mlékem a protože na mě už nezbylo nic, na co bych mohla ostatní pozvat, tak jsme se zas vrátili domů. Musím něco vymyslet, abych jim to oplatila... Škoda, že nemám troubu, upekla bych třeba buchtu nebo perník :(

V autobuse jsem Christy vyprávěla, že si o mně učitelčin manžel myslí, že se chovám jako Taiwanka a ona jen přikývla, že proč se jako divím, když je to pravda :-D A pak ještě říkala, že se moc omlouvá, že toho moc nenamluvila, že jsem toho určitě oproti ní namluvila za celý večer čínsky mnohem víc :-D Snažila jsem se jí vysvětlit, že i normálně mi je jedno, o jaký jde jazyk, ale pusu nezavřu... a obzvlášť teď, když bydlím sama, tak se to musí nějak projevit :-D

Pak jsem ale už musela vystoupovat a zas na mě padly chmury, že někdo si baští český gulášek a já nic (sushi ne-sushi), ale povedlo se mi je zahnat dopisováním blogu, skypováním a promázáním fotek... Ještě je tak někam nahrát, už si i místní spolužáci stěžují, že ještě neviděli jedinou mou fotku :-D
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama