60. den (Pá) - Hodina českého jazyka

3. listopadu 2010 v 9:06 | qlarinka |  Taiwan
Ráno mě ve škole čekalo velké překvapení, Lucka mi z večírku přinesla lilii a nechala mi jí ležet na stole :) Hned jsem měla lepší náladu, i když jsem chudinku kytičku až do odpoledne musela přenášet z místa na místo. Jinak mi pak holky říkaly, že tam byly k jídlu hlavně řízky, které já moc nemusím, takže jsem kromě vína (vypiju tak 2 skleničky, takže taky žádný rozdíl) a koláčů o nic nepřišla. Vážně bych si dala leda nějaké ty dobroty, a těm se sushi rozhodně vyrovná :)


Po škole jsem měla mít jazykovou výměnu s nějakou další Taiwankou, ale nějak jsme se nemohly najít, takže jsem nakonec klusala za Luckama na oběd. Později jsme zjistily, že jsme čekaly každá v jiném patře... na to, že má naše škola 2 východy a já čekala na náměstíčku, přes které se musí projít k oběma z nich, docela smůla...

Chvíli jsme pak pobyla u holek a v jednu hodina vyrazila s Luckou na hodinu češtiny. Překvapilo mě, že ji navštěvuje 27 studentů (a to možná ani nepřišli všichni), vyučující je Taiwanka, která nějakou dobu studovala v Praze a za manžela má Čecha. O přestávce jsme se ale bavily a doma prý mluví hlavně čínsky, popř. anglicky, když se nemůžou dohodnout, takže česky úplně perfektně neumí :)

Obdivuju, jaké měla učitelka znalosti, Lucka po první hodině odešla, já jsem zůstala všechny tři a po 2 hodinách jazyka se tu poslední dělali dějiny (= učitelka vyprávěla, promítala fotky, studenti poslouchali) a teda klobouk dolů. Pokud bych měla být kritická, tak musím říct, že některé studentky (z oboru ruština) měly lepší výslovnost než učitelka (moje Eliška třeba zvládá dost obstojně i "Ř", což je opravdu obdivuhodné, protože kromě češtiny ho používá už jen jazyk jednoho afrického kmene a jinak tohle písmeno nikdo nemá) a občas jí někde chyběly čárky nad samohláskami, na druhou stranu, o dějinách českých zemí v druhé polovině 20. století toho ví mnohem víc než já, takže opravdu obdivuju :)

O přestávce jsme se spolu ještě bavily o tom, co tu dělám, jestli se mi tu líbí a jestli se sem chci vrátit a tak a prý se nemusím bát, že bych tu nezvládla vysokou v čínštině, aspoň teda podle toho, jak mě slyšela mluvit :) I když vím, že učebnice bych musela mít anglicky, protože bych se jinak z toho množství znaků apod. asi zcvokla, stejně mě to moc potěšilo :) Obzvlášť od někoho, kdo žije s Čechem, se kterým se baví čínsky :) 

Jinak mě potěšilo, že nás paní učitelka zapojovala do hodiny, resp. když měl někdo něco přečíst, tak se obvykle jelo po řadě a nepřeskakovala nás, ale museli jsme taky číst nebo dělat cvičení se sousedem :) A ještě vždycky přidala nějakou poznámku o tom, že to zní skoro, jako by mluvil opravdový Čech nebo že máme moc pěknou výslovnost, takže to byla sranda i pro okolí :) A vzhledem k tomu, že mi ještě ten večer Eliška psala, že jí čeština baví čím dál tím víc a chce se tomu věnovat a chce se k nám jet podívat a tak, tak si myslím, že naše návštěva mohla být i dobrou motivací pro některé studenty :)

Jo, a jen tak k metodice výuky - zkuste někomu česky vysvětlit, jaký je rozdíl mezi předložkami K, DO a VE a nebo v jakých situacích se používají slovesa umět - znát - vědět. A navíc si představte, že čínština vůbec nemá základní gramatiku, třeba časy se tvoří pomocí příslovců (myslím), tedy včera jdu do školy, dneska jdu do školy, zítra jdu do školy. A najednou na chudáky sesypete kromě časů ještě vynechávání podmětu (já jdu = jdu), časování sloves, skloňování jmen a další ohýbání všeho možného... Docela by mě zajímalo srovnání někoho, kdo se učil jak češtinu tak čínštinu nebo naopak kdo oba jazyky ovládá od narození, aby mi řekl, který z jazyků je vlastně těžší, protože já mám pocit, že co má čínština v tónech a znacích, to my máme v gramatice...

Po hodině jsem si šla konečně chvíli domů odpočinout a dát kytičku do vázy, večer jsem pak šla ještě tancovat a při té příležitosti popřát jedné spolutanečnici k narozeninám :) Po začátečnících jsem zůstala i na practise a protože bylo dost kluků, tak jsem si zkoušela paso a prý na mě byl hezký pohled, tak mě to potěšilo, protože bych tu nerada dělala Slávce a Michalovi mezinárodní ostudu :-D
 


Komentáře

1 AjA AjA | Web | 3. listopadu 2010 v 10:42 | Reagovat

kdysi jsem nekde narazila na nejakou tabulku jazyku podle obtiznosti a cinstina s cestinou byly spolecne v te nejvyssi kategorii... a vubec se tomu nedivim... velice narocnym ukolem je take vysvetleni nasich vidu a systemu predlozek, jak rekla ma kolegyne Americanka...vy cesi jste divny... to je same pracovat, pracovavat, zpracovat, zzpracovavat,prepracovat, vypracovat, zapracovat, propracovat, a kdo z toho ma byt moudry... a mela recht, tehdy jsem si uvedomila, jak moc dobre je, ze jako materstinu mame tak narocny jazyk :))

jinak, toto je zajimavy clanek tez
http://neviditelnypes.lidovky.cz/svet-o-jazycich-obtiznych-a-neobtiznych-fdp-/p_zahranici.asp?c=A101019_235824_p_zahranici_wag

2 Maja Maja | Web | 6. listopadu 2010 v 10:42 | Reagovat

Věděla jsem, že je čínština těžká, ale díky tvému článku jsem si uvědomila, že ani čeština není z nejjednoduších, nikdy mi to tak ovšem nepřipadalo. Je to můj rodný jazyk, no... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama