Bohemia Cantat 2011 – Osobnosti ateliéru č. 3

4. září 2011 v 11:06 | qlarinka |  Příběhy ze života
Přišel čas dodělat restík a přiblížit ateliér, který byl pro mě na letošní Bohemce nejdůležitější - a to sice ateliér č. 3 "Hudba šesti kontinentů". Na rozdíl od spousty dalších zpěváků si skoro nikdy nevybírám podle sbormistra, ale vybírám v první řadě podle žánru ateliéru, v druhé podle skladeb a až pak kouknu, kdo vlastně bude jako jediný celou dobu čelem k nám a zadkem k publiku.



Písničky Talk about suffering a Drunken sailor jsou světoznámé hitovky, kdybych pravidelně zpívala ve sboru, tak by mě to asi odradilo od zpívání v tomto ateliéru, protože se radši učím novým věcem, ale vzhledem k tom, že jsem ve sboru zpívala naposled loni na jaře a to jsem ještě závěrečný koncert proležela v horečkách a nemohla jít ani fandit, ráda jsem zvolila "něco lehčího". Pro někoho byla Kamča Zenklová sázka na jistotu, pro mě naprostá neznámá, mám radši sbormistry - muže, ale pokud budete mít možnost zpívat pod Kamčou, určitě do toho běžte, je skvělá.

Pokud si její jméno hodíte do googlu, tak na vás vyskočí celý její životopis, proto jen ve zkratce řeknu, že je "vyučená" houslistka a dirigentka a v současné době působí hlavně na brněnské konzervatoři, i když u toho stíhá učit i na ZUŠkách, vést několik sborů (z toho za jedním dojíždí každý týden do Prostějova) a starat se o malého špunta. I když je drobounká a na první pohled nenápadná, tak hýří energií a dobíjí všechny kolem sebe, na to, kde se dobíjí sama, jsme nepřišli, ale asi má doma akumulátor, jinak to není možné.

Její vedení sboru je trošku netradiční, nejen že přesně ví, co po zpěvácích chce (to musí umět každý sbormistr), ale umí hlavně poradit, jak toho dosáhnout. Na zkouškách se tak prolínaly hodiny zpěvu a hodiny tělocviku, ale když máte 8 taktů zpívat pořád dokola Plingi-lingi plingi-lingi, tak vám nenápadné pohupování v kolenou tak perfektně rozhýbe bránici, že rozhodně nezačnete padat (tedy jako hudebně). Cvičení na pružení bránice a rozhýbání dalších "zpívacích" orgánů byla fakt super a spousta pedagogů (a že jich mezi sboristy je) se je chystá využít ve své školní praxi... škoda, že nejsem jejich studentík, nebo ještě raději Kamčin :)

Kromě Kamči se o nás staral taky její švagr Radim Zenkl, který dlouhodobě žije v Americe. Je to muzikant tělem i duší, koncertuje po celém světě, po koncertech do rána paří a ranní zkoušky pak nestíhá (to nemám ze své hlavy) :) Ale teď vážně, je to vynikající hráč na mandolínu, vyhrál s ní spoustu soutěží, objevil novou techniku hry, kdy jeden nástroj zní, jako byste hráli na mandolíny dvě, do toho hraje na flétny a píšťalky všech druhů, barev, zvuků a velikostí (tedy ne najednou, nástroje střídá). Přesto, že žije v zámoří, na rodnou vlast nezapomíná a tak si za svou hudební kariéru zahrál třeba s Vlastou Rédlem, Karlem Plíhalem, Waldemarem Matuškou nebo skupinami Čechomor, Hradičťan ši Buty (na youtube si můžete prohlédnout spoustu videí).

Přesto, že mě Radimova hra zaujala až na druhý poslech, a sice ne na ateliéru, ale na jeho koncertě, kdy dělal předskokana pro World Voices, byla jsem unešená. I když jsem mandolínu slyšela poprvé a bluegrassové hráče obdivuju, ale jejich umění je mi příliš vzdálené, jeho koncert byl pecka (o to větší nuda pak byli WV, ale o tom v příštím článku). Každopádně už snad máme na cestě cédéčko, takže budem mít kousek mandolíny i u nás doma :)

Než se vrhnu do popisování skladeb, tak bych ráda představila ještě jednoho člena našeho ateliéru. Přesto, že festival se každoročně hemží skvělými muzikanty, z nichž někteří se živí hudbou profesionálně, i když by to do nich člověk na první pohled neřekl, občas se objeví člověk, který z davu "vyčuhuje", i když o to třeba nestojí.

V našem ateliéru to byla Ráchel Skleničková, 18-letá studenta s absolutním sluchem, která nejen úžasně zpívá (pokud se vám dostane do rukou nahrávka z festivalu, tak je to sólistka v Prende la Vela), ale prý i nádherně hraje na klavír (to jsem bohužel neměla možnost na vlastní uši slyšet). Na Ráchel je jedna neobvyklá věc, a sice, že je nevidomá, nechápu, jak si dokáže zapamatovat všechny texty (tlusté sešity v braillově písmu a to i přesto, že jsme zpívali třeba i čínsky), ale co mi absolutně hlava nebere, je to, že jí zazpíváte písničku, ona si ji okamžitě zapamatuje a ještě vám řekne, v jaké to bylo tónině, no masakr!!!

Na jednu písničku jsem stála vedle ní a byla jsem hrozně nervózní, že bude slyšet, že jsem opravdu jen sboráček a ne sólistka jako ona, pak jsem se jí omlouvala, že mi to moc nešlo, a Ráchel mi udělala ohromnou radost, když řekla, že to není pravda, že jsem zpívala dobře a 2x se podle mě chytla, když si nebyla jistá... je teda pravda, že já se podle ní chytala skoro celou dobu (nechápu, jak si ta holka ohlídá nástupy, když nevidí, že je Kamča ukazuje), ale i tak mě pochvala od světově proslulé muzikantky moc potěšila, mladá klavíristka se totiž v květnu stala jedním ze čtyř vítězů mezinárodní hudební soutěže VSA International Young Soloist Awars ve Washingtonu (zdroj - stránky ČR velvyslanectví ve Washingtonu), je prostě fakt dobrá :) A kdybyste ji viděli, jak poklusem sbíhá schody a s absolutní důvěrou se nechá vést maminkou i tam, kde by se člověk s oběma očima zdravýma bál, budete toužit ji poznat víc.

 


Komentáře

1 marcar marcar | 6. září 2011 v 18:22 | Reagovat

Jste úplně skvělá a moc vám fandím skutčnost že se podle vášeho zpěvu  chytá zpěvačka s absolutním sluchem je úžasná, ale zřejmě vám zatemnila hlavu- nebo nevím proč potom byste měla potřebu shazovat ostatní ateliéry???

2 Marek Marek | 7. září 2011 v 14:16 | Reagovat

Těch osobností, které dostaly příležitost se v našem ateliéru umělecky projevit  bylo vícero. Krom již zmíněné Ráchel pocházející, jak později vyšlo na jevo, z kmene ZULU :)) To byl např. Kuba Smrčka, který měl tu basu jistou od okamžiku, kdy ve čtvrtek vstoupil do zkušebny, neb jeho muzikantské schopnosti Kamča moc dobře zná z Bohemáče. Dále dostal šanci se blýsknout jeden člobrdík, patrně nějaký multiinstrumentalista, který bravurně zvládal hru na klavír ovšem „cimbálovou technikou“, kdy  lžičkou vyťukával melodie přímo na klavírní struny. Na nedělním koncertě pravda chvilku trvalo než zvukař pochopil co si představujeme pod ozvučením klavíru :)) No a v neposlední řadě se mezi zpěváky našli i jazykoví odborníci, což se právě v našem ateliéru docela hodilo. Ti pak byli využiti nejen k přeříkání výslovnosti, ale v případě Qlarinky i k umělckému přednesu, který spolu s tanečním výkonem její maminky a výše uvedeným instrumentálním kořením, kterému vévodila flétna Radima Zenkla, notně přispěl k autentickému vymalování čínské písně „Mo Li Hua“. K patřičnému vyznění naší „cesty kolem světa“ pak na nedělním koncertě přispěly navíc jisté pantomimické výjevy (hon na klokana resp. klokanici s klokánčetem, námořníci resp. námořnice na člunu) a to v režiji Zenklovic klanu evidentně však bez Kamčiného vědomí, která se spolu s námi (též nezasvěcenými) náramně bavila. Krásně to odlehčilo atmošku a naše koncertní vystoupení již nemohlo dopadnout jinak než dobře. Zde je pro lepší představu pár střípků z našeho vystoupení.

http://www.youtube.com/watch?v=vOfaS6dI7Wc

http://www.youtube.com/watch?v=Pl-tsqWpqr4

http://www.youtube.com/watch?v=5L-qXow54CI

Jinak já už se tohoto festivalu účastním nějaký ten pátek a vždy jsem si to náramně užil, stejně tak řada mých kamarádů, takže všem „chorým“ vřele doporučuju ! Qlarince a Otovi patří velký dík za propagaci této skutečně ojedinělé akce na jejich blozích ! Ti co se o Bohemce chtějí dozvědět víc mají možnost zde: www.bohemiacantat.cz a Ti co dávají přednost poslechu před čtením si mohou poslechnout rozhovor s uměleckým ředitelem festivalu Bohemia Cantat, Liborem Sládkem ze 14.6.2011  zde:  mms://netshow.play.cz/proglas/audio_33660.wma  ,  Zpěvu zdar !

3 qlarinka qlarinka | Web | 7. září 2011 v 18:36 | Reagovat

pro Marcar:
Děkuji za komentář :) Já vím, že jsem sboristka a nikdy ze mě nebude sólová zpěvačka :) Před Ráchel jsem měla v této písničce výhodu, že jsem znala text, pro ní to byl problém, protože jsme ho měnili až na místě, ale ona je skutečně ZPĚVAČKA!!!!

4 qlarinka qlarinka | Web | 7. září 2011 v 18:40 | Reagovat

[2]:
Marku, moc děkuji za dlouhý komentář :) Potěšilo mě hlavně doplnění údajů o dalších muzikantech, v ateliáru nás bylo hodně a do mužské sekce jsem se moc nedostala, takže jsem se ani s Pepou (hra na struny klavírní)ani s Kubou Smrčkou nemohla víc seznámit :)
Pokud jde o můj přednes a mamky taiji, tak se chystám ještě dopsat článek o našem koncertě a pak dojmy z koncertu World Voices, ale trošku nestíhám :)

5 Marek Marek | 7. září 2011 v 21:56 | Reagovat

[4]: OK, už se těším - případně rád opět doplním :))

6 admirer admirer | 7. října 2011 v 5:02 | Reagovat

Máš můj hlas pro nejnudnější blog všech dob ;-) jen tak dál

7 qlarinka qlarinka | Web | 8. října 2011 v 9:20 | Reagovat

[6]: když tě to nebaví, tak to nečti, není to povinná literatura

8 admirer admirer | 15. října 2011 v 17:36 | Reagovat

to nejde, člověk si občas potřebuje zvednout náladu zjištěním, že na tom ještě není tak špatně :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama