13 Braga a Guimarães

18. října 2012 v 11:48 | qlarinka |  Erasmus v Portugalsku
V podstatě hned po návratu z Algarve nám volal Witek (Polák, se kterým kamarádíme), že ESN pořádá v sobotu výlet do nedalekých města Braga a Guimarães a že za 7E se to určitě vyplatí, protože normálně tolik stojí zpáteční cesta jen do jednoho z těchto měst a jestli pojedeme, já jsem se nedokázala tak rychle rozhodnout a tím jsem si výlet pěkně zavařila, za chvíli totiž nezbyla místa a já měla smůlu. Nebo že by ne?



Sraz na výlet byl v sobotu v 8:30 ráno, já jsem věděla, že je výlet už plný, ale rozhodla jsem se to risknout a na sraz přijít i tak, když jsem měla takovou smůlu při příletu do Portugalska, třeba se na mě teď usměje štěstí, říkala jsem si. Mám to do centra asi hodinu pěšky a do se mi ráno absolvovat nechtělo. Autobus ale jel tak pitomě, že jsem byla u rektorátu hned po osmé, vzhledem k tomu, že něco se začalo dít až skoro v devět a já navíc musela čekat, jak to celé dopadne, byla jsem už docela zrzlá. Přes den je tu na tričko a lehké kalhoty nebo delší kraťasy, ale po ránu už se nám začalo pěkně ochlazovat.

Nakonec jsem ale měla štěstí a někdo se na výlet nedostavil, takže jsem se ještě do autobusu vlezla, jupííííí!!!!

Za půl hodinky už jsme vystupovali v městečku Braga, které je asi 30 km na sever od Porta. Dostali jsme chvíli rozchod, tak jsme se Slovákem Markem prozkoumali náměstí a přilehlé centrum. Je to malé městečko, takže jsme toho stihli dost i za tak málo času. Pak jsme se společně vydali do zdejší katedrály (katedrála se řekne "Sé"), kde jsem nemohla odtrhnout oči od nádherných varhan. Pokud nemusím, tak v kostelech a dalších náboženských stavbách nefotím, takže ani varhany jsem si nezvěčnila, ale ono to stejně spíš stojí za osobní návštěvu.

Za zmínku také stojí 14 soch, které lemovaly stěny v bočních lodích hlavního chrámu. 12 z nich byli apoštolové a nejblíže od hlavního oltáře byli po jedné straně Petr a po druhé Pavel, kdo byli zbývající 2 si nejsem jistá. A vlastně si ani nejsem jistá, jestli tam bylo 12 apoštolů, ale kdo jiný by tam stál... měli sice každý cedulku se jménem, ale v portugalštině a pokud vím, tak v češtině není žádný z apoštolů třeba Jeroným, ale to jméno tam bylo.

Marek se mi divil, že se chci naučit, jak od sebe jednotlivé světce rozeznat podle toho, jak vypadají, ale kdyby musel taky někomu v čínštině vysvětlovat, kdo je to ten pán přibitý na kříž, proč tam visí a jestli ho to nebolí, tak by pochopil, že jsou věci, které se člověku prostě může hodit vědět. (Mimochodem zkuste si jen tak nanečisto vysvětlit, kdo je to Ježíš, klidně v češtině, a představte si, že to říkáte někomu, kdo nevyrostl v zemi s křesťanskou tradicí, jaká je u nás. Ono totiž i pokud nejste věřící, tak toho víte docela dost, pokud jste vyrosli v Evropě.)

Z centra jsme potom autobusem zamířili do svatyně Dobrého Ježíše (Bom Jesus), úžasného komplexu vybudovaného na kopci, vedou k němu dlouhatánské schody, v každém patře schodů je fontána zdůrazňující jeden lidský smysl (např. postavě teče voda z uší, z nosu, z očí...), ve stranách jsou kaple se sochami a nahoře stojí veliký kostel. Zrovna v něm probíhala svatba, ale nikdo nás vyhodit nemohl, tak jsme chvíli postáli a obdivovali dlouhatánské šaty nevěsty. A opravdu, zdejší nevěsty stojí po levé ruce ženicha... nemůžu si pomoct, ale u nás je nevěsta na pravé straně... nebo se pletu? Zajímavý kulturní rozdíl...

Od Dobrého Ježíše jsme zamířili autobusy do Guimarães (čti něco jako Gymarajš), kde jsme dostali rozchod na oběd. Chvíli jsme se tam motali, ale nakonec jsme si pochutnali, většina si dala bagetu, ale já si radši připlatila euro za přírodní kuřecí řízek s rýží, mňam :)

Pak už jsme společně zamířili na zříceninu zdejšího hradu. Bylo to tam jako v pohádce! Zůstaly jen obvodové zdi se schody, takže se na ně dá vylézt, a vnitřní věž, na kterou se dá jít, pokud přejdete přes padací most. No prostě pohádka :)
V desátém století byl v Guimarães (tehdy Vimaranes) zřízen klášter, ale kvůli častým útokům bylo nutné postavit pevnost, která je bude chránit, a tak vznikl hrad. Ve 12. století byl zdejší hrad a jeho okolí kolébkou právě vznikajícího Portugalska a i portugalského jazyka, v současné době je centrum města na seznamu světového dědictví UNESCO a rozhodně si to zaslouží.

Po prohlídce hradu, ze kterého se mi vůbec nechtělo odejít, jsme zamířili ještě do vévedského sídla, které se nachází ve stejném parku. V podstatě se dá říct, že je to něco jako náš hrádek nebo zámeček, byl vystavěn ve 14. století královským levobočkem vévodou Alfonsem. Zvenku budova vypadá trochu jako pevnost a má hrozně moc komínů s kulatým vrškem, prý inspirace severní Evropou. Budova byla přístupná nejen zvenku, ale i zevnitř, některé místnosti jsou vybavené nábytkem, takže mi to opravdu připomínalo prohlídku našich hradů či zámků, jen tomu chyběl povídající průvodce, ale někde se občas dali najít aspoň jednostránkové pojednání (ale všimli jsme si toho až v poslední místnosti). Nicméně to bylo opravdu nádherné sídlo a dokázala bych tam strávit mnohem víc času. Jsem zvyklá cestovat sama nebo v malé skupině, ale pro jednou mi ani tolik nevadilo, že se musím přizpůsobovat hromadným přesunům, nicméně Guimarães bych klidně ráda navštívila znovu :)

Z vévodského sídla jsme přes centrum zamířili k autobusům a pak už zpátky do Porta, kam jsme dojeli až za tmy. Seděla jsem s Turkyní, se kterou jsme řešili rozdíly mezi křesťanstvím a islámem (např. věděli jste, že ramadán se v Turecku sice dodržuje, ale pokud je člověku z hladu nebo žízně špatně, tak se prostě nají a je to, může taky jíst dítě, nemocný nebo žena, která je těhotná nebo má právě menstruaci). Ece (čti Edže, to znamená královna) zas nevěděla nic o Velikonocích a tradičních jídlech o Vánocích, tak to byla rozhodně plodná diskuse. Co nám ale oběma přišlo nejzajímavější, bylo to že král, se turecky řekne a píše kral. Tak, a schválně kdo ví, odkud to slovo pochází???

Ps: Malá jazyková statistika: Za celý den jsem mluvila anglicky (se spoustou lidí), česky (s Danem), slovensky (s Markem a Máriou pár slov), polsky (jsem pozdravila Witka), turecky (jsem se naučila poděkovat, zní to trochu jako kdybyste řekli "Dej sem guláš"), portugalsky (s Brazilci, a chválili mě, a je jim rozumět lépe než Portugalcům, a taky s řidiči autobusu), francouzsky (myslím, ale jen trochu), čínsky (s Taiwankou, která tu taky studuje)... a to je asi všechno :-D

Pps: Na příští zajímavý výlet se radši přihlásím rovnou, jsem ráda, že mě vzali, ale příště raději bez nervů :)
 


Komentáře

1 AjA AjA | Web | 18. října 2012 v 20:22 | Reagovat

tedy, turecke "tesekurler" 's ma ocasek dolu a u prehlasku, jsem lina to dohledavat na klavesnici)  mi zni nahony vzdalene od dej sem gulas :-O

2 Qlarinka Qlarinka | Web | 18. října 2012 v 22:45 | Reagovat

[1]: já to neviděla napsaný ale... a podle poslechu mi to přišlo jako "dej sem guláš" :)

3 AjA AjA | Web | 19. října 2012 v 17:09 | Reagovat

[2]: no vyslovuje se te tešekyrler, s tim ze, te druhe e a y jsou takovve jakoby uzavrene :) to vis, rodina sesdt let v Turecku, neco stop to na mne zanechalo :)

4 Qlarinka Qlarinka | Web | 20. října 2012 v 8:47 | Reagovat

[3]: Tak Ece asi mluví nářečím nebo co... protože jsem jí to ještě česky říkala, že to zní jako "Dej sem guláš" a ona že docela jo :-D
Ale já v turecky nikdy nebyla, tak ti budu věřit :)

5 cracatit cracatit | Web | 28. října 2012 v 1:01 | Reagovat

Hele, ten most na hradě není padající, ale padací. Padající by se hroutil současně s chodcem, takže těžko říct, co bys tu pak psala... ale jinak článek hezký a ten kostel s varhanama by se mi určitě líbil, fotit netřeba, osobně je to vždycky lepší.

6 Qlarinka Qlarinka | Web | 28. října 2012 v 10:34 | Reagovat

[5]: chybička se vloudila, děkuji ;)

7 cracatit cracatit | 28. října 2012 v 17:17 | Reagovat

[6]: Ano, stane se, děkuji za reakci, článek se líbil i tak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama