Koleno: na počátku byla kniha

26. června 2015 v 13:44 | qlarinka |  Příběhy ze života
Odvážně si troufám tvrdit, že naše rodina je velmi sečtělá. Knihy mne provázely od útlého dětství. V bytě jsme měli každý svou knihovnu - v tatínkově byly hlavně knihy o historii, maminka četla o zdravém životním stylu, čínské medicíně a osobním rozvoji. Dětské knihy v pokojíčku jsme postupně odváželi k babičce a jejich místo obsadila česká poezie, kterou má ráda ségra, a moje romány a skutečné příběhy. Přestože u mě dlouhodobě vítězí Malý princ (A. de Saint-Exupéry) a Tulák po hvězdách (Jack London), dnes chci zmínit úplně jinou knížku, a sice tu první.


Přestože dnešní doba moderní techniky knihám moc nepřeje, snažím se pořád číst. Bohužel už nestíhám 3 knihy za víkend, jako když jsem byla na gymplu, ale aspoň jedna knížka za měsíc mi rukama projde. Celý květen jsem proležela v posteli s nohou v ortéze a celodenním výkonem pro mě byla bolestivá cesta do koupelny. Koleno po operaci bolelo jak čert a v prvním týdnu jsem nemohla pořádně ani číst ani koukat na televizi, spíš jsem jen ležela a trpěla.

Měla jsem tak spoustu času přemýšlet a bolest v koleni mi připomněla i mou oblíbenou knížku z dětství. Byla jsem úplně malý špunt a knihu jsem milovala tak, že mi ji maminka musela číst několikrát denně. Vzpomínám si na ni dětskýma očima, přišla mi obrovská, těžká, byla tam spousta písmenek, která jsem neuměla přečíst... ale byla prostě skvělá a já ji musela slyšet znovu a znovu.

Dnes leží moje dětská knížka spolu s dalšími v krabicích na půdě. Její hledání by dopadlo kdoví jak, ale máme přece internet. Nepamatovala jsem si přesný název knížky, ale věděla jsem, že byla o rozbitém kolenu (asi proto jsem si na ni také vzpomněla, když moje vlastní koleno se zrovna rozbilo). Knížka byla o chlapci, který někde zakopl a natloukl si koleno, šel tedy k panu doktorovi, ten mu ránu vyčistil, koleno zavázal a bylo zase dobře. Na každé stránce bylo plno obrázků a maminka se mnou hrávala oblíbené dětské hry - Ukaž mi, kde je na obrázku pejsek. A jak se jmenuje tahle věc, kterou drží pan doktor v ruce?

Chvíli jsem pátrala ve vyhledávači a pak jsem si všimla obrázku přebalu - chlapec kreslí křídou na chodník, vedle něj sedí černý pes a z okna je pozoruje babička. No ano, to je přece MOJE knížka. Nedočkavě jsem rozklikla záložku. Knížku v roce 1989 vydalo nakladatelství Albatros, je to leporelo o 10 stránkách vhodné pro děti od 3 let. Nechtělo se mi tomu popisu uvěřit, MOJE rozbité koleno byla přeci bichle, velká a těžká, se spoustou rad do života, které jsem si musela denně nechat znovu a znovu číst... Jak moc se dětský svět liší od toho dospěláckého...

Už už jsem se chystala stránku zavřít, když mě zaujala ještě jedna věc. Knížku Kuba a rozbité koleno napsala Hana Doskočilová, ale mě zaujalo jméno ilustrátorky - Lenka Vybíralová. No ano, vždyť s touto úžasnou šarmantní dámou jsem více než 2 roky vystupovala na jednom pódiu. Její červené vlasy vždy zářily mezi ostatními a její malované pozvánky na naše koncerty jsem tak ráda posílala všem známým.


Náhoda nebo osud? Kdoví. Ale chtěla bych Ti, Leni, poděkovat, že aniž bys to věděla, tak jsi formovala mé dětství a stejně jako jsi to nakreslila v knížce, když se mi koleno rozbilo, došla jsem si k panu doktorovi, on mi ho zavázal a za chvíli bylo dobře. Děkuju :)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama