Nastejno

1. července 2015 v 23:46 | qlarinka |  Příběhy ze života
Nedávno jsem četla zajímavý článek o tom, jak si v hlavě uchováváme určité vzorce chování a když se dostaneme do podobné situace znovu, chováme se automaticky skoro stejně jako dřív. Já bych to rozšířila - my se nejen stejně chováme, my se i stejně oblékáme a češeme...



Před rokem jsem na třídní sraz vyrazila s květovanou sponkou ve vlasech. Nebyla jsem tak učesaná velmi dlouho, ale prostě se mi najednou chtělo připnout si sponku. Hospůdka se pomalu plnila a všichni si večer užívali. Bylo fajn vzpomínat na staré časy a slovy i skutky se vrátit do gympláckých let. Spolužačka M. celkem trefně shrnula situaci prohlášením, že se nic nezměnilo: největší pařmeni byli jako první na káry; nespolečenští jedince, kterým bylo líto nepřijít, se vytratili jako první; ožila stará kamarádství a bývalé lásky vyloudily nejeden rumělec na tváři. Pak se M. otočila na mě a konstatovala, že mám ve vlasech sponku, jako jsem to vždycky nosila. Vůbec mi to předtím necvaklo, ale měla pravdu, tento účes jsem nosila na střední a sám se mi "připomněl", když jsem se za spolužáky chystala znovu.

Když jsem téma opakovaných vzorců chování řešila s kamarádkami, všechny se shodly, že na tom něco bude Všechny zažily situace, kdy se oblékly nebo chovaly jinak, než by to s ohledem na současné zkušenosti udělaly. Něco jim ale našeptávalo, že se to má udělat "postaru". Podobné zkušenosti?
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama