Den 10: Středa 31.8.2016 Turistické značky

4. září 2016 v 18:03 | qlarinka |  Norsko 2016

Moc jsem si přála, abych poslední den své norské výpravy mohla ještě aspoň někam vyrazit. Představa, že další den proprší a já se budu zoufale dívat z okna, byla dost nepříjemná. Jasně, není špatného počasí, jen špatného oblečení, ale cítit se jak zmoklá slepice není zrovna to, co chci.


Naštěstí mé prosby byly vyslyšeny, ráno vykukovalo sluníčko a déšť hlásili až na odpoledne. Nechala jsem se tedy odvést na konec slepého fjordu, až skoro k vodopádu, kde jsme byli v neděli. V jeho blízkosti mi zbývalo pár nevyzvednutých
kešek a brzy jsem tam objevila také turistickou značku někam do hor.

Rychle jsem počítala, v kolik musím být zpátky na křižovatce pod kempem, kde by mě nemohlo přivolané auto minout, a bleskově jsem tvořila plán výletu. Ne že bych nebyla schopná dojít pěšky až do kempu, ale poslední 3 kilometry jsou po silnici do kopce a povětšinou lesem, takže tam vážně není nic k vidění a člověk má leda tak strach, že ho někdo srazí…

Vyrazila jsem tedy do kopce po kombinované pěšo-cyklistické značce (byly tam 2 šipky pod sebou). Za nedlouho jsem došla na křižovatku, kde žádné další šipky nebyly, vydala jsem se tedy po cestě, která se zdála nejkvalitnější a zároveň nejvíce používaná. Můj instinkt byl správný, když chybí šipka, má si to turista vyložit, jako by tam byla a ukazovala na nejvíc hlavní cestu.

K nějakému pěšímu turistickému cíli to mělo být jeden kilometr, po 15 minutách šplhání do kopce se objevila další šipka, na které byl stejný nápis a stejná vzdálenost… asi počítali vzdálenost vzdušnou čarou a já se díky serpentýnám točila v kruzích, jinak si to nedovedu vysvětlit. Cyklisti na místě žádnou cedulku neměli, takže asi měli pokračovat po hlavní cestě rovně. Já jsem zahnula podle šipky a za chvíli stanula u menšího vodopádu. Cesta pokračovala dál do kopce nebo přes řeku. Vyzkoušela jsem postupně oba směry, ale bála jsem se, že bych se mohla příliš vzdálit od svého hlavního cíle a v případě, že by mě v těchto místech zastihl déšť, dost těžko bych se odtud vymotávala.

Nakonec jsem se tedy vrátila na rozcestí s cyklisty a vydala se po hlavní. Cesta mi celkem rychle ubíhala a brzy jsem dorazila k dalšímu jezeru, které slouží jako zásobárna sladké vody pro nedaleké továrny. Bylo trochu pod mrakem, takže jsem si místo nemohla prohlédnout v celé jeho kráse, ale i tak jsem se tam cítila moc dobře. Přebrodila jsem se k molu jedné chaty, cáchala si nohy ve studené vodě a užívala si posledního norského výletu.

Pak už nezbylo, než vrátit se zpátky do civilizace. Cestou jsem narazila na zkratku k vodopádům. Modrá turistická značka (modrým sprejem označené stromy) mě však spíš vedly do propasti. Sestupovala jsem podél říčního koryta po skalách, mokrém mechu a klouzavých větvích. Za celý pobyt jsem ortézu nevytáhla, ale dnes poprvé jsem trochu litovala, že ji nemám s sebou. Stačil by jeden špatný pohyb a mohla jsem zas skončit na operačním stole, vážně to tam klouzalo a byl to pořádný krpál.

Byla jsem vážně ráda, že jsem všechny nástrahy překonala a po urputné cestě došla k vodopádu. Za odměnu jsem se tam aspoň naobědvala a pak už pokračovala zpátky do kempu. Cesta vedla po silnici a byla to tedy celkem otrava. Cestou jsem krmila ovce, kozy, krávy a koně v ohradách, ale většina zvířat se buď bála mě nebo elektrických ohradníků, takže jsem jim spíš je přehazovala kytičky na druhou stranu. Musela jsem projít několika tunely. Je to velmi zvláštní pocit, když stojíte samy v tunelu, který má sloužit autům. Není tam moc příjemně, v dáli ani nevidíte východ a smrdí tam zplodiny… Navíc jsem se dočetla, že tunely byly hloubeny místními prakticky ručně, bez moderních strojů, takže si vyžádali mnoho práce, času, ale i lidských životů.

Nakonec jsem došla na cílovou křižovatku a přeci jen se rozhodla dojít i zbytek cesty pěšky. Bratřík ale jel pro nějaké rybáře, takže mě kousek pod kempem naložil a měla jsem tak aspoň o pár kroků zkrácenou cestu.


Večer už bylo na programu jen balení a přerovnávání věcí. Uteklo to jako voda a zítra zase domů…
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama